Klíčové období
Změny ve vedení, hrozba voleb. Německá politika je na rozcestí

O další budoucnosti vlády a kancléřky Angely Merkelové (CDU), novém šéfovi bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) nebo vítězi čtveřice zemských voleb se bude v příštím roce rozhodovat v Německu. Sledovat se na politické scéně bude i to, jestli Zelené a protestní Alternativu pro Německo (AfD) čeká další vzestup, nebo jestli se naopak vládním stranám konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) podaří získat zpět alespoň část voličů.

Prvním důležitým datem na německém politickém kalendáři roku 2019 je 19. leden, kdy se v Mnichově sejde bavorská CSU, aby si zvolila nového předsedu. Očekává se, že se jím s přehledem stane jednapadesátiletý bavorský premiér Markus Söder, který nahradí devětašedesátiletého Horsta Seehofera. Politický matador, který CSU vede od roku 2008, musel už loni v březnu skončit ve funkci bavorského ministerského předsedy. Po říjnových zemských volbách v Bavorsku, v nichž CSU dosáhla nejhoršího výsledku za téměř 70 let, se pak rozhodl skončit i v čele strany. Na pozici celoněmeckého ministra vnitra by ale rád vydržel.

Ve velmi podobné situaci je i kancléřka Merkelová. Čtyřiašedesátiletá politička koncem října po historickém propadu Křesťanskodemokratické unie (CDU) v zemských volbách v Hesensku oznámila, že po více než 18 letech skončí jako předsedkyně strany, což se také začátkem prosince stalo, když ji nahradila dosavadní generální tajemnice Annegret Kramp-Karrenbauerová. Ve funkci šéfky vlády by ale Merkelová ráda zůstala až do řádných parlamentních voleb v roce 2021.

Vnitřní spory

Pro to, jestli se jí to podaří, by měl být klíčový právě letošní rok. Na podzim, tedy v polovině čtyřletého volebního období, totiž koaliční strany čeká jednání o budoucnosti vlády. Požadavek takovéto debaty do koaliční smlouvy prosadili sociální demokraté, kteří se pro již třetí velkou koalici za poslední čtyři volební období rozhodovali jen s velkými potížemi. Jejich pohled na kabinet Merkelové se přitom od té doby nejspíš ještě zhoršil.

Přispěly k tomu spory o migraci a šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, jež v létě vládu dvakrát málem rozložily, a také hluboký pokles v průzkumech veřejného mínění, který posiluje pocit řady sociálních demokratů, že se strana v další velké koalici není schopná dostatečně profilovat a pomalu se propadá do bezvýznamnosti. Podle novinářky listu Rheinische Post Kristiny Dunzové i dalších pozorovatelů by proto SPD nejraději v příštím roce z vlády odešla, a to nejlépe tak, aby se nemusely uskutečnit předčasné volby.

Tato varianta by byla možná v případě, že by se ve Spolkovém sněmu našla většina pro jiný kabinet pod vedením jiného kancléře - konkrétně pro vládu CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených v čele se šéfkou CDU Kramp-Karrenbauerovou. O takové koalici už se neúspěšně vyjednávalo po parlamentních volbách z podzimu 2017, tentokrát ji ale podle slov novinářky Dunzové pro ČTK nestojí v cestě odpor FDP, ale Zelených. Ti totiž mají jen málo důvodů jít do vlády, v níž by byli nejslabším uskupením, v momentě, kdy v průzkumech mají kolem 20 procent a v předčasných volbách by se mohli stát druhou nejsilnější parlamentní stranou.

Předčasné volby?

Velmi nepravděpodobná je podle pozorovatelů také možnost, že by v čele současné vlády CDU/CSU a SPD stanula Kramp-Karrenbauerová. Merkelová, za jejíž politickou nástupkyni je bývalá sárská premiérka považována, by sice nemusela mít velký problém vzdát se křesla kancléřky v její prospěch; v to, že by s tím souhlasila sociální demokracie, ale věří málokdo. Post šéfky vlády je totiž obecně v Německu považován za důležitý v předvolební kampani a SPD nemá žádný důvod dát tento trumf do rukou Kramp-Karrenbauerové. Merkelová už v příštích volbách kandidovat nebude.

Nejpravděpodobnějším scénářem je tak ten, že pokud vláda skutečně skončí, stane se tak v kombinaci s předčasnými volbami. Taková možnost bude podle Dunzové tím pravděpodobnější, čím horší budou volební výsledky koaličních stran ve volbách v příštím roce - a to jak na jaře v těch evropských, tak především na podzim při trojici hlasování v zemích bývalého východního Německa. Ve všech totiž patří ke spolufavoritům protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).

V Sasku je v nyní v průzkumech s podporou 24 procent voličů druhá za CDU s 29 procenty, stejně jako v Durynsku, kde by ji volilo 22 procent lidí, zatímco křesťanské demokraty 23 procent. V Braniborsku má strana, která je podle mnohých pravicově populistická až radikální, podporu 23 procent lidí, což ji spolu s SPD řadí dokonce na první místo.

Pokud v jakékoliv z těchto tří zemí nakonec AfD vyhraje, nebo v nich volby dopadnou tak, že se CDU při utváření koalice bude muset rozhodovat mezi Levicí a AfD, mohl by se konec vlády velké koalice a s ním i kancléřky Merkelové výrazně přiblížit.