Přísnější azylová politika Švédsku během příštích čtyř let ušetří 100 miliard švédských korun (zhruba 285 miliard korun). Uvedla to švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová při prezentaci nových ekonomických prognóz.
Švédská vláda zpřísnila azylovou politiku poté, co loni v zemi požádalo o azyl rekordních 163 tisíc lidí. Podle Anderssonové vláda odhaduje, že v samotném příštím roce se náklady na imigraci sníží o deset miliard švédských korun a v dalších letech budou pokračovat v poklesu.
"Očekáváme výrazně nižší náklady na migraci a integraci," uvedla Anderssonová. "V letech 2017 až 2020 počítáme s poklesem nákladů o 100 miliard (švédských) korun," dodala.
Vláda nyní podle ministryně předpokládá, že švédská ekonomika v letošním roce stoupne o 3,5 procenta. Dubnová prognóza přitom letošní růst odhadovala na 3,8 procenta.
Odhad růstu pro příští rok vláda naopak mírně zlepšila na 2,3 procenta z dříve předpokládaných 2,2 procenta. V loňském roce hrubý domácí produkt Švédska stoupl o 4,2 procenta.
Švédsko, které má 9,8 milionu obyvatel, se loni spolu s Německem stalo pro běžence hlavní cílovou zemí. Šéf švédského přistěhovaleckého úřadu Anders Danielsson začátkem července uvedl, že země zhruba polovinu z loňských 163 tisíc žádostí o azyl odmítne.
V letošním roce počet žadatelů o švédský azyl prudce klesl. Švédská vláda ve snaze o zpomalení přílivu migrantů zpřísnila azylové podmínky a obnovila ostrahu jižní hranice, což zkomplikovalo cesty mezi Dánskem a Švédskem.
