Zrcadlový sál ve Versailles znovu v plném lesku

Na zámku ve Versailles u Paříže se po třech letech znovu zaskvěla v plném lesku jedna z jeho největších atrakcí. Monumentální galerie nabyla podoby, jakou měla v době svého dokončení v roce 1684.

Šlo o vůbec první celkové restaurování Zrcadlového sálu od té doby. Zahrnovalo mimo jiné pečlivou restauraci asi tisíce metrů čtverečních maleb, kterými pokryl její klenbu dvorní malíř Ludvíka XIV. Charles Le Brun, a očištění štuků, zlacení, mramorů, lustrů a samozřejmě zrcadel, po nichž sál nese jméno.

Nově byly pozlaceny rámy sedmnácti oken galerie, k čemuž posloužilo šestnáct tisíc zlatých foliových lístků o délce osmi centimetrů. V 17. století k pozlacení celého sálu potřebovali řemeslníci dvě stě až 250 tisíc zlatých lístků.

Zrcadlářský mistr Vincent Guerra, který byl stejně jako další členové restaurátorského týmu dnešnímu slavnostnímu otevření přítomen, jich za tři roky složitými postupy vyčistil 309, dalších 48, které byly z pozdější doby, nahradil zrcadly s původní rtuťovou technologií.

Při restaurování maleb byly sňaty vrstvy pozdějších přemaleb, takže podle Petronilly Eynaudové, která práce vedla, nyní návštěvník vidí v devadesáti procentech to, co namaloval Le Brun. Restaurování trvalo stejně dlouho, jako trvalo Le Brunovi původní dílo.

Šéf restaurátorského týmu Frédéric Didier zdůraznil, že veškeré zásahy se děly na základě zkoumání archívů. "Nic jsme nevymyslili," řekl.

Zrcadlový sál nebyl ani během prací zcela uzavřen, vždy se to týkalo jen právě opravované části. Nové osvětlení má vyvolávat dojem, že sál je stejně jako za Ludvíka XIV. osvětlen jen svíčkami.

Restaurování bylo umožněno díky partnerství francouzského státu s firmou Vinci, která plně kryla náklady. Dosáhly dvanácti milionů eur (336 milionů korun). Byl to vůbec největší mecenášský počin ve Francii.

Zrcadlový sál byl původně místem dvorních slavností. Výzdoba byla plně zaměřena k oslavě Krále Slunce, jak se Ludvík XIV. dával titulovat. V roce 1870 ho pruská vojska změnila v polní nemocnici a 17. ledna 1871 tu kancléř Bismarck dal provolat Viléma I. německým císařem. V roce 1919 v něm byla podepsána versailleská mírová smlouva.

Na snímku třiasedmdesátimetrový Zrcadlový sál v Chateau de Versailles při vernisáži 25. června.

Foto: Reuters