Zúčtování s Karadžičem. Zločin a trest srbského psychiatra

Zahraničí
4. 4. 2016 05:15
 Stoupenci Radovana Karadžiće.
Stoupenci Radovana Karadžiće.

Haagský tribunál vynesl svůj dosud nejdůležitější verdikt - poslal na čtyřicet let do vězení vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče. Týden nato pak překvapivě osvobodil srbského nacionalistu Vojislava Šešelje. Naznačil tím, jak se dívat na vinu a trest za zločiny krvavých balkánských válek.

Při čekání na rozsudek Radovan Karadžić kritizoval "špatné podmínky" ve vězení haagského tribunálu spravovaného OSN. Stěžoval si mimo jiné na "zvýšenou hladinu cukru v krvi" a tvrdil, že "vazební systém OSN způsobuje u mnoha lidí onemocnění včetně zhoubných nádorů". Podle něho bylo třeba hledat příčinu v materiálech použitých na stavbu budov haagského tribunálu a požadoval přitom vyšetřování celé věci.

Stížnost měla přece jen reálný základ - narážel tím na to, že ze 161 lidí obviněných Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) někteří onemocněli rakovinou. Vojislav Šešelj je konkrétním případem. Lídr srbských nacionalistů se vzdal dobrovolně v únoru 2003 a ve vazbě ICTY strávil skoro dvanáct let. I on si demonstrativně stěžoval na podmínky zadržování i třeba na to, že každá stížnost může mít nanejvýš osm set slov.

V listopadu 2014 ho soud kvůli nemoci pustil domů do Srbska a ve čtvrtek ho pak definitivně osvobodil. Šešelj je výřečným právníkem s někdy sprostým slovníkem, Karadžić psychiatrem se zálibou v poznávání lidské duše. Svůj um oba využili k podněcování veřejnosti k masovému vraždění. Vraždily "náhodné skupinky". Soud s Karadžičem trval šest let, bylo potřeba prokousat se spisem o dvou a půl milionu stránek. ICTY ho soudil podle principu, že jako politický lídr byl zodpovědný za všechno.

Vojislav Šešelj."Věděl nebo mohl vědět, že síly, které mu podléhají, páchaly zločiny proti civilistům a porušují válečná pravidla. Přitom proti tomu nijak nezasáhl, ačkoli mohl," zní text obvinění. Skutečností je, že pod Karadžičovým velením zahájily bosenskosrbské jednotky obléhání Sarajeva, které trvalo bezmála čtyři roky a stálo deset tisíc životů. V červenci 1995 došlo stejným způsobem k masakru ve Srebrenici, do té doby jedné ze tří bezpečných enkláv vyhlášených OSN.

Akce vojáků velitele bosenskosrbských sil Ratka Mladiče měla za následek osm tisíc obětí. Karadžić se hájil, že v etnicky polarizovaném konfliktu jen bojoval za práva Srbů a s vražděním nemá nic společného: "Představte si, že by Srbové navrhli setrvání Bosny a Hercegoviny v Jugoslávii bez možnosti autonomie pro Muslimy. Jak by asi reagovali? Ale to samé oni požadovali v rámci svého jednotného státu," napsal v e-mailovém rozhovoru pro Balkan Transitional Justice (BIRN). Jediné pochybení připouští v případě Srebrenice: "Bohužel nemůžu popřít všechno, co se tam mělo stát. Ale opět, ty zločiny nemají na svědomí pravidelné jednotky, ale spíše náhodné skupinky bojovníků, kteří vyzývali k vraždění, aniž by o tom věděli jejich velitelé," obhajuje vraždu osmi tisíc lidí s tím, že věc se nemá přehánět a historickou pravdu je prý třeba ještě objasnit.

Je to náš hrdina

Dnes v Bosně a Hercegovině stále připomínají válečná léta rozbité domy a liduprázdné vesnice. Cesta ze Sarajeva do Srebrenice, dříve zatarasená kontrolními stanovišti, je volná a frekventovaná. Červené cedule s lebkou a zkříženými hnáty však dávají vědět, že v zemi je stále obrovské množství min a nevybuchlé munice. Ani lidé se s následky konfliktu dosud úplně nevyrovnali, odsouzení Karadžiče vyvolalo vlnu nevole mezi bosenskými Srby, kteří ho stále obdivují. "Vždycky zůstane hrdinou, který se zásadním způsobem zasloužil o vznik Republiky srbské a bránil Srby do poslední chvíle," řekla internetové stránce BalkanInsight.com Božica Živkovičová-Rajličová, šéfka asociace ženských obětí války. "Neudělal nic špatného, nikdy neorganizoval žádnou genocidu, měl by být propuštěn," komentoval rozsudek válečný veterán Goran Gajić. A proti tribunálu se ostře vyslovil také současný prezident Republiky srbské Milorad Dodik, reprezentant nové politické generace, k Západu už relativně vstřícné: "Někdo tady došel k závěru, že Srbové musejí nést odpovědnost za všechno, co se tehdy stalo. Tady nejde o spravedlnost, ale o pomstu."

Přidali se bělehradští politici, srbský ministr spravedlnosti Nikola Selaković o tribunálu prohlásil, že rozhodl ještě předtím, než vůbec proces začal. A na strunu srbské ukřivděnosti hraje i Moskva, která se poslední dobou snaží vytvořit z Bělehradu předmostí svých zájmů. Rozsudek nad Karadžičem jí vysloveně hraje do karet. "Lze si jen těžko představit, že všechny válečné zločiny páchala jen jedna strana. ICTY přesto i nadále podporuje mýtus, že odpovědnost za události mají výhradně Srbové," říká v oficiálním prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. 

* Jak Karadžiče i Šešelje ovlivnilo mládí, které oba strávili v Sarajevu?

Čtěte TÝDEN!* Proč se stali přesvědčenými nacionalisty?

* Jakými způsoby manipulovali s lidmi?

* Jak došel soud ke dvěma úplně odlišným závěrům?

* Dvě třetiny odsouzených ICTY jsou Srbové, jen menšina Chorvati, bosenští Muslimové a Albánci - kde je problém?

Odpovědi na tyto otázky a celý text článku nabízíme v novém vydání časopisu TÝDEN, které je právě v prodeji.

Autor: Tomáš VlachFoto: ČTK

Další čtení

Kontejnerová loď proplouvající Suezským průplavem

V Suezském průlivu se převrátila vrtná loď. Doprava ale funguje dál

Zahraničí
2. 7. 2025
Současný 14. dalajláma Jeho Svatost Tändzin Gjamccho. Převtělí se znovu, čínským komunistům navzdory.

Dalajlama bude znovu převtělen. Čína do toho nemá co mluvit, oznámila Svatost

Zahraničí
2. 7. 2025

O klimatické vízum v Austrálii má zatím zájem přes 40 procent obyvatel Tuvalu

Zahraničí
2. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ