Unijní právo
Evropský soud rozhodl proti arbitrážním doložkám

Arbitrážní doložky, které jsou společné téměř dvěma stům investičních dohod mezi členskými státy Evropské unie, porušují unijní právo a zpochybňují dohody, které uzavřela unie jako celek. Uvedl to Soudní dvůr EU, který k tomuto závěru dospěl v souladu s názorem Evropské komise i některých členských zemí. Skutečnost, že nizozemské pojišťovně Achmea byla ve sporu se Slovenskem přiznána náhrada škody podle bilaterální investiční smlouvy (BIT) zděděné po rozdělení Československa, podle evropského soudu porušila právo EU.

Rozhodčí soud, který v kauze Achmea-Slovensko rozhodoval, nebyl soudem členského státu, neměl pravomoc postoupit věc Soudnímu dvoru Evropské unie a jeho rozhodnutí bylo konečné, přestože dotyčné spory by se mohly týkat uplatňování nebo výkladu práva EU.

"Arbitrážní doložky v BIT mají nepříznivý dopad na autonomii unijního práva a jsou s ním proto neslučitelná," uvedl evropský soud. Zabýval se sporem Nizozemska s bývalým Československem z roku 1991.

Slovensko v roce 2004 otevřelo svůj trh nemocenského pojištění soukromým investorům a společnost Achmea tam založila dceřinou společnost. O dva roky později ale Bratislava z liberalizace částečně vycouvala a zakázala rozdělování zisků plynoucích z nemocenského pojištění. Achmea v roce 2008 zahájila proti Slovensku mezinárodní arbitrážní řízení a argumentem, že zákaz byl v rozporu s dohodou a způsobil jí finanční škody. V roce 2012 arbitrážní soud rozhodl, že Slovensko dohodu porušilo a nařídil mu zaplatit nizozemské firmě 22,1 milionu eur (561,5 milionu Kč v dnešním kurzu).

Slovensko pak podalo žalobu v Německu, odkud byl případ postoupen Soudnímu dvoru EU, aby rozhodl, zda rozhodčí doložka v BIT není v rozporu s několika ustanoveními smlouvy o EU. Dnes slovenské ministerstvo financí uvedlo, že na základě rozhodnutí soudu EU by měl být zrušen arbitrážní verdikt v celém případu. "Věřím, že toto rozhodnutí je definitivní tečkou za tímto soudním sporem se společností Achmea. Jsem rád, že nám soudy daly za pravdu a uznaly naše argumenty," řekl slovenský ministr financí Peter Kažimír.

Soud EU mimo jiné uvedl, že rozhodčí soud, který v kauze Achmea-Slovensko rozhodoval, nebyl soudem členského státu a neměl tak možnost obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie s takzvanou předběžnou otázkou. Jeho rozhodnutí bylo konečné, přestože dotyčné spory by se mohly týkat uplatňování nebo výkladu práva EU. Předběžné otázky slouží k zajištění jednotného výkladu a provádění unijního práva ve všech členských státech.

Slovensko pak podalo žalobu v Německu, odkud byl případ postoupen Soudnímu dvoru EU, aby rozhodl, zda rozhodčí doložka v BIT není v rozporu s několika ustanoveními smlouvy o EU.

Případ byl v unii bedlivě sledován, protože 196 bilaterálních investičních smluv mezi členskými státy takové doložky obsahuje. Některé uzavřely západoevropské státy na ochranu investic svých podniků v zemích východní Evropy před tím, než ty vstoupily do EU.

Česko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Evropská komise podaly připomínky na podporu slovenských argumentů. Názor, že doložky tohoto druhu, použité ve zmíněných 196 dohodách, jsou platné, zastává Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko a Finsko.

Rozhodnutí evropského soudu by mohlo mít dopad nejen na investiční dohody mezi státy EU, ale i na dohody samotné unie. Model ochrany investic v budoucích dohodách už Evropská komise změnila. Kvůli kritice stávajícího systému, která poukazuje na přílišný vliv nadnárodních společností na politiku, hodlá zřídit soudy pro řešení sporů.

EK rozhodnutí soudu, které je v souladu s jejím názorem, přivítala a uvedla, že jeho dopady podrobně prostuduje.