Média žasla nad monstrózní olympijskou vlajkoslávou v Pekingu a hrozila se nad konfliktem v Gruzii, v dalším kole války mezi muslimskými separatisty a Manilou umírali stranou zájmu většiny médií lidé. Zemřelo na 50 civilistů a mír s muslimy se sesypal.
Před rokem se Manila dohodla s Morskou islámskou osvobozeneckou frontou (MILF; asi 12 tisíc bojovníků) na rozšíření Muslimského autonomního území Mindanao (ARMM). Autonomie je na Manile závislá jen v otázkách obrany a zahraniční politiky.
Největší separatistická organizace vymohla půdu v sousedních provinciích a větší autonomii. Manila doufala, že přistoupí-li na nevýhodný mír, podaří se jí vypudit z oblasti kajdisty.
Obrat křesťany o půdu je neústavní
Nejvyšší soud na začátku srpna dohodu a tedy územní nárok Morů na 712 vesnic mimo hranice dosavadního ARMM prohlásil za neústavní. MILF se začala mstít hromadnými vraždami a terorem v provincii Cotabato, která jim dosud nepatří. Podobně si muslimové už jednou rozšíření území vydobyli (viz Muslimové na Mindanau).
Napětí v polovině srpna vyvrcholilo bombardováním pozic MILF a humanitární krizí: z Cotabatoa prchlo na 160 tisíc lidí.
Během 40 let trvání konfliktu mezi filipínskou vládou a muslimskými povstalci zahynulo na 120 tisíc osob. Boje vyhnaly z domovů už přes dva miliony lidí.
Filipínský spolu s gruzínským konfliktem tak opět zmařily naplnění antického ideálu olympijského míru nebo alespoň příměří po dobu konání her. Heléni olympijskému míru říkali ekecheiriá a znamenal nedotknutelnost posvátného okrsku v Olympii, místa konání her, a příměří na dobu her mezi znesvářenými stranami, které měly sportovce v olympijských kláních. Porušení respektovaného pravidla se dokonce trestalo pokutou. Oproti tomu v novověku války zmařily troje hry v letech 1916, 1940 a 1944, a tři olympiády tak uplynuly bez her.
Foto: AP
