Políček pro německou policii, která pilně s kamerami sleduje téměř každý protest. Na pokojných demonstracích policisté filmovat nesmějí, rozhodl nyní správní soud v Berlíně. Soudci tak reagovali a žalobu pořadatelů jednom z velkých protestů v loňském roce.
K žalobě na policii se připojil i jeden z účastníků demonstrace proti jaderné energii, na které se v září roku 2009 sešlo v hlavním městě kolem 50 tisíc lidí. Jak se předem očekávalo, akci neprovázely žádné incidenty.
Policie demonstranty přesto natáčela a zdůvodňovala to u soudu nutností řídit nasazené pořádkové síly a dopravu. Tento argument ale soudce nepřesvědčil. Filmování podle nich omezuje základní právo na svobodu shromažďování a právo na informační sebeurčení.
"Kdo počítá s tím, že například jeho účast na shromáždění (...) bude zaznamenána úřady, čímž by pro něj mohla vyvstat nějaká rizika, se může zříci využití svých základních práv..." konstatují soudci ve svém verdiktu. "Zastrašující účinek" má podle nich už samotné stále vpředu jezdící přenosové vozidlo policie.
Pro omezování shromažďovacího práva prostřednictvím sledování kamerami existuje právní důvod jen tehdy, pokud z daného shromáždění vychází "značné nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost", vysvětluje mluvčí berlínského správního soudu Michael Dolle.
Když lze vycházet z toho, že půjde o pokojný protest, policie filmovat nesmí. Čerstvý rozsudek má podle Dolleho účinek i na další demonstrace.
Zmiňovaná protiatomová demonstrace není ve Spolkové republice žádnou výjimkou. Sledování protestů videokamerami se u německé policie stalo v minulých letech standardem. A nejde jen o jednu kameru umístěnou na automobilu jezdícím zpravidla na čele protestní akce. Vybaveni kamerami jsou i další policisté. Početní údaje o natáčení demonstrantů policie nesděluje.
V budoucnu bude tedy zaležet na analýze nebezpečí, kterou policie před tou kterou demonstrací vypracuje. Na jejím základě se určí, zda se akce bude, či nebude filmovat. Jak bude vypadat praxe, není ještě zcela zřejmé. Nejasné zatím například zůstává, zda budou úřady povinny informovat předem pořadatele shromáždění o tom, že je policie chce natáčet.
Není ani jasné, jak by v takovém případě mohli protestující postupovat a zda budou moci svému natáčení zabránit pomocí předběžného opatření soudu. Je už předem zřejmé, že v tomto ohledu bude v budoucnu mezi policií a pořadateli demonstrací docházet ke sporům.
Policie zatím na úterní rozsudek správního soudu oficiálně nereagovala, ještě ho zkoumá. Zástupci žaloby ale uvádějí, že jsou případně ochotni jít až před Spolkový ústavní soud.
