Generál a pákistánský prezident Parvíz Mušaraf vyjednává se svou bývalou rivalkou Bénazír Bhuttovou o podpoře, která by mu umožnila setrvat v čele státu výměnou za to, že ona obsadí premiérskou funkci. Hmatatelné výsledky však rozhovory zatím nepřinesly.
Bhuttová konzultuje v londýnském exilu další sbližování s Mušarafem s vedoucími činiteli ze své Pákistánské lidové strany (PPP) pod tlakem, který vytvořil další exilový pákistánský politik Naváz Šaríf. Ten ve čtvrtek prohlásil, že se vrátí do Pákistánu 10. září, aby se v čele své Pákistánské muslimské ligy (PML) pustil do souboje s Mušarafem na politickém kolbišti.
Proti Mušarafově dohodě s Bhuttovou se začínají stavět jeho vlastní stoupenci v současné vládě a parlamentu, protože se obávají, že sami budou odstaveni. V Pákistánu vládne část PML, která přeběhla od Šarífa.
Bhuttová a Šaríf byli léta před nekrvavým vojenským převratem vedeným Mušarafem v roce 1999 hlavními soupeři a střídali se podle volebních výsledků v premiérském úřadu. Vzájemně se obviňovali z korupce, což Šaríf dotáhl jako předseda vlády k žalobě proti Bhuttové, která nakonec raději emigrovala. Pak se chopil vlády Mušaraf a udeřil s obviněním z korupce pro změnu na Šarífa, jenž do exilu nakonec uprchl též.
Mušarafův vojenský režim byl původně přijat obyvatelstvem unaveným úplatkářskými aférami demokraticky volených vlád spíše pozitivně. Obrat nastal v roce 2001, kdy Spojené státy, napadené v teroristickém útoku z 11. září, přiměly Mušarafa, aby viditelněji prokázal své spojenectví s nimi a pomohl jim svrhnout v sousedním Afghánistánu režim ultrakonzervativního sunnitského Talibanu podporovaného kajdistickou teroristickou sítí.
Od té doby bigotní muslimové podporovaní stále širšími vrstvami obyvatelstva usilují o oslabení Mušarafova postavení.
Mušaraf se nemá k tomu, aby opustil vrchní velení armády, což je podle Bhuttové nezbytnou podmínkou pro demokratizaci země, jež podle ústavy má mít v prezidentské funkci civilistu.
Bhuttová proto zatím trvala aspoň na tom, aby se vzdal funkce vrchního velitele ozbrojených sil, než v září nebo říjnu letošního roku požádá poslance o další prezidentský mandát.
Podle agentury Reuters se v tomto bodě Mušaraf možná podvolil; agentura AP nicméně uvádí, že nic takového zatím nenaznačil.
Bhuttová chce i zrušení současného ústavního omezení, který zabraňuje politikům vést vládu více než dvakrát, protože to již má sama za sebou. Rovněž si přeje, aby prezident neměl pravomoc rozpouštět vlády.
Také chce amnestii pro politiky, která by zahrnovala i ji, protože jí hrozí odsouzení za korupci. S tím vším ale narazila na Mušarafovy spojence, takže není jasné, zda obě strany dospějí k dohodě.
Zatímco Bhuttová s Mušarafem, jenž patří k hlavním spojencům USA v jejich boji proti terorismu, sdílí relativně liberální, prozápadní směřování Pákistánu, základní ideologií Šarífovy PML je islám, přičemž do svých řad přijímá pouze muslimy.
Spekuluje se, že pod jeho případným vedením by Pákistán zaznamenal odklon od Spojených států a vstřícnější postoj vůči konzervativním muslimským stranám.
Na fotografii: (1) Prezident Pákistánu Parvíz Mušaraf, nedatováno; (2) Bénazír Bhuttová, 28. srpen 2007
FOTO: AP
