V hraniční oblasti mezi Indií a Bangladéšem nosí krávy své občanky i s fotografií. Často na rohu. Za podivným zvykem se skrývá praktická věc: předejít pašování dobytka.
Neobvyklé focení neobvyklých modelek. Tak to vypadá v pohraničí mezi Indií a Bangladéšem. K vidění je jednoduché fotostudio s pestrou dlaždicovou podlahou. Před kýčovitou tapetou s krajinkou sedí muž na stoličce a vedle něj pózuje hlavní objekt focení. Kráva.
Působí to jako úsměvná záležitost, ale není. Jde o nový způsob předcházení pašování dobytka přes hranice. Fotograf nakonec majiteli dává výsledný produkt, kraví občanku, neboli hovězí-ID.
Občané Evropské unie díky schengenským dohodám už pasové kontroly neznají. To co bylo tak zdlouhavé a únavné se stane pro indické krávy novinkou. V malé části indicko- bangladéšské hranice se vydávají půlroční pasy pro krávy.
Krávy jsou totiž podobně jako drogy pašovány přes hranice. Nezřídka jde o kradený dobytek. Indické úřady si tedy vymyslely pasovou kontrolu, aby zarazily nekalé počínání podloudníků.
Záměr je jasný. Když bude kráva mít průkaz, může přes hranice. Dosud byly hraniční úřady při kontrole kravího provozu bezmocné. „Doposud jsme nemohli nic dělat, když lidé tvrdili, že kráva je jejich. Až pozdě jsme zjistili, že byla kradená," citují Times of India jednoho pohraničníka.
Čínský list South China Morning Post cituje Azizur Rahmána, který vysvětluje proč je pašování krav tak výhodným obchodem: „Většina obyvatel Bangladéše je muslimská. Je tam velká poptávka po hovězím mase. V Indii je kráva svatá."
Ke konfliktům na hranicích vždycky docházelo a docházet bude. V Bangladéši je totiž hovězí maso třikrát dražší, než v Indii. Úřady se snaží pašování zamezit všemožně, třeba i tak, že si každý majitel ke koupené krávě obstarat nový průkaz.
Jen letos má být vydáno pět tisíc průkazů, ale pořád to nestačí. Fotografové budou mít zřejmě ještě dlouho co dělat.
FOTO: archiv
