Tbilisi a Teherán se dohodly na obnovení přímých letů a zrušení vzájemné vízové povinnosti. USA jsou vývojem zaskočeny.
Zintenzivnění vzájemných kontaktů přichází ve chvíli, kdy Írán čelí další vlně sankcí ze strany Západu. Gruzie, která je nejbližším spojence USA na Kavkaze, přitom od západních spojenců za poslední dva roky obdržela rozvojovou pomoc v hodnotě 4,5 miliardy dolarů (80 miliard Kč), poznamenává list The Los Angeles Times.
Náměstek gruzínského ministra zahraničí Nino Kalandadze proto opakovaně zdůraznil, že Tbilisi k ostrakizované regionální mocnosti váže pouze obchod a turistika. "Politicky jsme do velké míry odkázáni na podporu Spojených států. Proto je absolutně nemístné naznačovat, že bychom naši strategickou spolupráci nějak přehodnocovali. Nemáme s nikým žádné pokoutní vztahy, obzvlášť ne s Íránem," cituje list náměstka.
Zemím jižního Kavkazu nevěnoval sousední Írán v posledních dvou desetiletích příliš pozornosti, a v regionu tak geopoliticky dominují Rusko s Tureckem, respektive USA. Kolem islámské republiky s nukleárními ambicemi se však stahuje smyčka hospodářských sankcí, a Teherán proto usiluje o znovuzískání regionálního vlivu někdejší Persie. Mimo rozvíjení obchodní spolupráce chce Írán předejít tomu, aby se Gruzie, Arménie či Ázerbájdžán staly hostiteli amerických vojenských základen.
Obchod s Íránem nyní představuje méně než jedno procento gruzínského dovozu, a navazování přátelství tak nebude zadarmo. Teherán v uplynulém roce nabídl Tbilisi pomoc při dostavbě vodní elektrárny, otevřel v západní Gruzii konzulát a charterovými lety vypravil 15 000 íránských turistů do gruzínských letovisek na Černém moři.
Ani ostatní země jižního Kavkazu nepřišly zkrátka. Írán se nabídl, že od Ázerbájdžánu nakoupí téměř desetkrát víc zemního plynu než loni. Za 1,2 miliardy dolarů (21 miliard Kč) hodlá Teherán postavit železnici spojující Arménii s Perským zálivem.
"Gruzie potřebuje podporu USA, ale zároveň přátelské styky se sousedy. Spojené státy chápou, že jsme malá země mezi dvěma mlýnskými kameny. Nemůžeme si dovolit spálit mosty, potřebujeme mít styky s oběma," cituje list prezidenta Gruzínské nadace pro strategická a mezinárodní studia Alexandra Rondeliho.
V roce 2008 se nicméně gruzínsko-íránské vztahy ocitly na bodu mrazu, když Tbilisi souhlasilo s vydáním íránského občana do USA ke stíhání za údajné praní špinavých peněz a zločinecké spolčení. Téměř rok pak byla komunikace s Teheránem nulová, uzavírá list.
