Bývalý íránský prezident a zastánce reforem Mohammad Chátamí se otevřeně postavil zastáncům tvrdé linie v zemi. K vyřešení politické krize v Íránu žádá vypsání referenda. Občané by se v něm měli vyjádřit, zda souhlasí s červnovým znovuzvolením prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda do úřadu.
Chátamího výzva vypsat referendum se dnes objevila na webových stránkách blízkých reformnímu hnutí v islámské republice. Citují především Chátamího slova, že po prezidentských volbách 12. června ztratili Íránci důvěru ve vládnoucí politický systém.
„Otevřeně nyní říkám, že východisko z aktuální krize spočívá v uspořádání lidového hlasování," uvedl bývalý íránský prezident.
V červnových prezidentských volbách zvítězil podle oficiálních údajů konzervativec a dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád. Jeho soupeři ale výsledek napadli jako zmanipulovaný a bez úspěchu se pokusili prosadit zrušení hlasování.
Chátamí, který byl v úřadu před Ahmadínežádem, se domnívá, podporoval hlavního Ahmadínežádova soupeře Míra Hosejna Músávího, jenž získal podle oficiálních výsledků jenom třetinu hlasů, ačkoli se předpokládalo, že postoupí přinejmenším do druhého kola.
„Udržení pořádku a pokračování pokroku v zemi závisí na znovuobnovení důvěry veřejnosti," dodal populární reformní politik Chátámí. Zastáncům tvrdé linie vytkl, že podkopávají demokracii a základy islámské republiky, když potvrdili opětovné zvolení Ahmadínežáda.
O pochybách panujících o oficiálních výsledcích hovořil při páteční modlitbě na Teheránské univerzitě také někdejší prezident Alí Akbar Hášemí Rafsandžání.
Mezi účastníky byl i Músáví a podpořit ho přišlo mnoho stoupenců, jež policie rozháněla. Podle opozičních zdrojů se kolem univerzity shromáždily stovky tisíc lidí.
O tom, jak na dnešní Chátamího výzvu uspořádat referendum zareaguje vláda, zatím není nic známo. Rozhodující bude názor duchovního vůdce Alího Chameneího, který už ale v minulosti označil oficiální výsledek za nezpochybnitelný. Jedině on může vypsat referendum. Nad jeho konáním by poté bděla rada strážců ústavy. Obě instituce se už ale postavili na Ahmadínežádovu stranu.
Chameneí dnes před íránskými politiky hovořil znovu o zahraniční intervenci do íránských událostí. Podle něj v tom sehrávají rozhodující roli zahraniční sdělovací prostředky. Nabádal také politiky, aby vážili svá slova, když komentují povolební události. Mají si dávat pozor na to, aby neohrozili bezpečnost země, což je podle Chameneího "největší neřest".
Músáví se dnes sešel s příbuznými osob, které byly při protestech zatčeny. Vyzval úřady k propuštění těchto lidí a popřel, že by kdokoli z nich spolupracoval s cizinci nebo ohrožoval bezpečnost Íránu. Řekl také, že mnozí z nich nemají možnost sejít se s právníky a jsou pod tlakem, aby učinili výpověď podle přání vyšetřujících. "Jejich zadržování nevyřeší povolební spory. Je třeba nechat lidi svobodně vyjádřit své výhrady a názory," sdělil Músáví.
Z Teheránu dnes přišla také zpráva dementující nedělní informaci, podle níž se Esfandíjár Rahím Mašáí vzdal funkce krátce po jmenování prvním viceprezidentem. "Je to výmysl, který šíří nepřátelé vlády," dementoval dnes Mašáí informaci o demisi na své internetové stránce.
O údajné Mašáího demisi informovalo v Íránu jen anglické vysílání státní televize, žádní jiné médium. Informaci pak rychle rozšířily zahraniční sdělovací prostředky.
Mašáí je považován za Ahmadínežádova velmi blízkého spolupracovníka. Dosud byl viceprezidentem pro kulturní dědictví a turistiku. Spřízněni jsou také rodinnými svazky, protože Mašáího dcera se provdala za Ahmadínežádova syna.
Foto: Reuters, ČTK/AP
