Izraelv neděli předvolal velvyslance deseti zemí, které v pátek podpořily při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci požadující po židovském státu, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Jedná se o další z opatření, která izraelská vláda přijímá proti státům, jež umožnily schválení rezoluce. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rovněž zrušil plánovanou návštěvu ukrajinského předsedy vlády Volodymyra Hrojsmana, který měl do Izraele přicestovat příští týden.
Na nedělním jednání vlády Netanjahu dále uvedl, že nařídil ministerstvu zahraničí, aby během jednoho měsíce vypracovalo "plán akcí" proti OSN a dalším mezinárodním institucím.
Na ministerstvo zahraničí v Jeruzalémě se měli v průběhu neděle dostavit ambasadoři z deseti zemí RB OSN, které hlasovaly pro rezoluci a mají v Izraeli velvyslanectví - tedy Británie, Číny, Ruska, Francie, Egypta, Japonska, Uruguaye, Španělska, Ukrajiny a Nového Zélandu, napsala agentura Reuters. Neděle je v Izraeli běžným pracovním dnem, ale většina ambasád je zavřená a předvolání velvyslanců na Boží hod vánoční je krajně neobvyklé, podotkla agentura Reuters.
Předvolání neplatilo pouze pro amerického velvyslance, protože Spojené státy se zdržely hlasování, uvedl mluvčí izraelské diplomacie Emmanuel Nahšon. Rezoluce proti dalšímu budování izraelských osad v RB OSN prošla právě díky nepoužití amerického práva veta.
V sobotu Izrael oznámil, že se rezoluci nepodřídí. Premiér Netanjahu označil dokument za "neobjektivní a hanebný" a prohlásil, že Izrael přehodnotí své vztahy s OSN, včetně přítomnosti zástupců této instituce v Izraeli. Izraelská vláda podle Netanjahua přijme odvetná opatření v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN.
Izraelský vojenský rozhlas v neděli oznámil, že ministr obrany Avigdor Lieberman nařídil zastavení veškeré civilní spolupráce s Palestinci, přičemž bezpečnostní spolupráce by měla být nadále zachována.
Izrael také odvolal plánovanou návštěvu ukrajinského předsedy vlády Volodymyra Hrojsmana, která se měla uskutečnit příští týden ve středu. List Haarec připomněl, že předseda ukrajinské vlády Hrojsman je židovského původu - jeho příbuzní žijí podle deníku v izraelském městě Ašdod. V minulosti Hrojsman působil jako starosta města Vinnycja, kde byl aktivní v místní židovské komunitě, napsal Haarec.
Ukrajinské hlasování v Radě bezpečnosti v Kyjevě kritizoval ministr vnitra Arsen Avakov. "Vypadá to podivně a nepromyšleně. Je třeba to projednat na příští schůzi vlády," citovala Avakova ukrajinská agentura Unian.
Izrael již v pátek uvedl, že povolal ke konzultacím izraelské velvyslance na Novém Zélandu a v Senegalu a že připravuje sankce vůči těmto dvěma zemím. Má se jednat mimo jiné o ukončení rozvojové pomoci Senegalu. Také tyto státy hlasovaly pro rezoluci.
Rezoluce na Izrael naléhá, aby "okamžitě a zcela ukončil veškeré osídlování na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma". Výstavba osad podle ní "představuje zjevné porušení mezinárodního práva".
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.