Izrael se stahuje z Gazy. Klid zbraní trvá

Klid zbraní je v Gaze v zásadě dodržován i dnes. Izraelská armáda zde "progresivně" snížila svou vojenskou přítomnost. Izrael však  zřejmě nesplnil svůj údajný plán a nepodařilo se mu stáhnout všechny své jednotky z pásma do inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy.

"Progresivně snižujeme počet vojáků v pásmu Gazy, ale necháváme naše oddíly ve stavu pohotovosti na vnější straně hranice (pásma), abychom mohli rychle čelit jakékoli eventualitě," řekl vysoký činitel izraelské armády pod podmínkou anonymity. "Izraelské letectvo pokračuje v dohledu nad pásmem Gazy. Doufáme, že Hamas bude dodržovat klid zbraní, až pochopí rozsah škod, za něž je zodpovědný," dodal.

ČTĚTE TAKÉ: Klid zbraní v Gaze je zatím dodržován
                        Izrael stahuje část pozemních jednotek z Gazy
                        Gaza a západní břeh - rozpory mezi bratry rostou

Izraelský představitel nicméně odmítl sdělit, zda dojde k úplnému izraelskému stažení z pásma, podmíněnému neobnovením raketové palby ze strany Hamasu, než Obama složí dnes v šest večer SEČ prezidentskou přísahu. "To bude záviset na situaci v terénu," uvedl.

Izraelská vojenská mluvčí Avital Leibovichová dokonce na tuto otázku odpověděla, že "v tomto okamžiku nikdo (v Izraeli) nemluví o úplném stažení armády" z Gazy.

Příměří, které o víkendu vyhlásily separátně izraelská armáda a palestinské radikální hnutí Hamas v pásmu Gazy, je zatím v zásadě dodržováno. Přerušily ho jenom dva incidenty, při nichž radikálové stříleli na izraelské vojáky. Izraelci v jednom případě palbu opětovali, ale nikdo při ní nebyl zraněn.

Arabský list Aš-Šark al-Avsat dnes napsal, že šestice vybraných představitelů EU, mezi nimiž byl i český premiér Mirek Topolánek, v neděli v Jeruzalémě vyzvala izraelského premiéra Ehuda Olmerta, aby Izrael přijal Hamas jako součást budoucí palestinské vlády národní jednoty vedené prezidentem Mahmúdem Abbásem.

Evropská delegace údajně argumentovala tím, že žádná z palestinských frakcí - ani Abbásův umírněnější Fatah, ani Hamas - nemůže v současnosti vládnout sama a že pokračování v politice blokády pásma Gaza, kontrolovaného Hamasem, je kontraproduktivní a vede jen k dalšímu posilování palestinského extremismu.

Olmert evropský návrh rezolutně odmítl a žádal, aby EU uznala Hamas jen v případě, že Hamas uzná existenci státu Izrael a zřekne se terorismu.

OSN dnes uvedla, že obnova pásma Gazy po třítýdenní izraelské ofenzivě bude stát miliardy dolarů. Desetitisíce Palestinců přišly o své domovy a 400 tisícům lidí stále neteče voda, oznámily Spojené národy.

Jako první vysoký mezinárodní politický představitel dnes do pásma Gazy přicestoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun, aby škody zhodnotil. 

Žádal o detailní vyšetření izraelských útoků na objekty OSN. Krizi v pásmu označil za "kolektivní politické selhání". Z Gazy se vydal na jih Izraele, který Hamas ostřeloval raketami. Ve Sderotu se i dnes ozvaly poplašné sirény, ale byl to planý poplach. Palestinci prý sice na Izrael vypálili, ale střela spadla zřejmě ještě do pásma.

V neděli a v pondělí se na stejnou misi vydá rovněž komisař EU pro rozvoj a humanitární pomoc Louis Michel.

O ztrátách na svém majetku se dozvídají také řadoví Palestinci, jimž křehké příměří umožňuje vrátit se domů. Lidé se probírají troskami a snaží se zachránit své osobní věci. Podle zdrojů hnutí Hamas dvě palestinské děti přišly o život, když jim v rukou explodovala nevybuchlá munice.

Vůdci Ligy arabských států (LAS) dnes na svém hospodářském summitu v Kuvajtu schválili vytvoření fondu na obnovu pásma Gazy v hodnotě dvou miliard dolarů (asi 40 miliard korun).

Od zahájení izraelské ofenzivy 27. prosince bylo podle nejnovější bilance palestinských lékařských zdrojů, citovaných agenturou DPA, zabito více než 1400 Palestinců včetně 700 civilistů. Hamas podle dnešních zpráv agentury Reuters přiznává 112 svých mrtvých bojovníků a 180 mrtvých policistů. Izrael registruje deset mrtvých vojáků a tři civilisty.

Podle listu Le Figaro chce francouzský prezident Nicolas Sarkozy uspořádat v příštích měsících v Paříži summit o Blízkém východě. Cílem má být podpořit izraelsko-palestinská mírová jednání, která pak mají být do roka ukončena. Summit má být ve stylu mezinárodní konference, již koncem roku 2007 uspořádal americký prezident George Bush v Annapolisu. I on si stanovil roční termín pro ukončení rozhovorů, což se mu však nepodařilo splnit. Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Eric Chevallier řekl, že Francie je připravena jednat s palestinskou vládou, jejíž součástí bude Hamas, jakmile se takováto vláda zapojí do mírových rozhovorů.

Blízkým východem se chce časně po nástupu do funkce věnovat i Obama. Demokratický senátor George Mitchell má být ještě dnes jmenován jeho zmocněncem pro tento region. Podle listu The Washington Post by to mělo být hned, jakmile Senát potvrdí nominaci Hillary Clintonové na post ministryně zahraničí.

Foto: AP, Reuters