Jak zákaz kouření obelstít šoubyznysem

V Minnesotě se z restaurací stala divadla a z barů jeviště. Před několika měsíci schválený státní zákaz kouření v restauracích a dalších podnicích totiž obsahuje výjimku: herci si při představení zapálit mohou. Některá zařízení přišla s nápojovými respektive jídelními programy (palybills), číšníci doporučili zákazníkům přijít v kostýmech, aby se z nich stali opravdoví „herci".

Do pohostinských zařízení se nechodí primárně pít a kouřit, ale „účinkovat". Představení začíná hned za dveřmi. Spokojeně vyfukujíc mísí zákazníci - herci do svých rozhovorů v podivném akcentu improvizace z různých divadelních kusů.

Státní ministerstvo zdravotnictví vyhrožuje, že trhne za provázek od opony a učiní všem fingovaným představením konec. Zvažuje pokutování zakázané noční zábavy deseti tisíci dolary (necelých 200 tisíc korun). Prozatím však divadlo žije.

V heavymetalovém baru The Rock na periferii města St. Paul „herci" během „představení" dělají ještě něco víc, než že posedávají u stolů, pijí, kouří a poslouchají ohlušující hudbu.

„Hrají sami sebe před prvním říjnem. Víte, předtím, než zavedli zákaz kouření," vysvětlil listu Washington Post majitel Brian Bauman. Jako pravý principál v šapitó pak rozmáchlým gestem obsáhne celý prostor a říká: „Nazýváme tuto hru ‚Před zákazem‘."

Tohle je šoubyznys

Zákaz kouření, který místní legislativa před necelým půlrokem schválila, obsahuje pro milovníky tabáku skulinu. Cigaretu si může zapálit každý, kdo účinkuje v představení. Musí však obecenstvo o svých záměrech uvědomit předem.

Podle protikuřáckých aktivistů díru v zákoně využívá kolem třiceti minnesotských barů. „Je špatné, že stejné úsilí nevyužili třeba na ochranu svých zaměstnanců před kouřením," bručí nespokojeně výkonná ředitelka Asociace pro nekuřáky Jeanne Weigumová.

Některé podniky v Minnesotě byli nápaditější, než heavymetalisté. Do Barnacles Resort & Campground u jezera Mille Lacs jezdí dokonce „kočovná tabáková herecká společnost". Pod vedením právníka Marka Benjamina, jenž ponoukal provozovatele barů, aby využívaly díry v legislativě, objíždí ve středověkých kostýmech tamní restaurační zařízení.

„Hej, jsem dítě šedesátých let. Umím snad trochu improvizivat," řekl. Jeho „improvizace" spočívá v používání středověkého akcentu.

Jiný bar na severozápadě státu nazývá každonoční požitky s modrým dýmem „Tabákové monology". Do dalšího podniku chodí zákazníci již připraveni. Všichni mají kostýmy. „Měla jsem na sobě viktoriánské šaty, které vážily snad čtvrt tuny," přehání návštěvnice baru Mike´s Uptovn. „Ale byli tam i nějací piráti a víly."

Kuřáckým hajemstvím se dokonce zvedly tržby. A pokud se po zákazu kouření snížily, minimálně se vrátily do normálu. Stačil dobrý nápad: šoubyznys.

Foto: Profimedia