Putinův sen vždy byl vládnout jako Stalin a žít jako Abramovič, říká Garri Kasparov, bývalý šachový velmistr a jeden z nejhlasitějších kritiků administrativy bývalého ruského prezidenta Vladimíra Putina. O vyhlídkách v Rusku za nového prezidenta Dmitrije Medveděva mluvil u příležitosti své účasti na šachové simultánce v Hluboké nad Vltavou.
„Volbu Medveděva Putinovým nástupcem diktovaly hlavní priority dnešní vládnoucí elity. Medveděv se svou pověstí liberála byl ideální volbou, aby trochu urovnal vztahy a zajistil, že mnohamiliardové majetky ruské elity v zahraničí nebudou ohroženy," odpověděl Kasparov na otázku serveru TÝDEN.CZ, jaká jsou jeho očekávání od nového vládce Kremlu.
„Pokud jde o domácí politiku, neočekávám žádná zlepšení, alespoň ne v dohledné době. První měsíce takzvané Medveděvovy vlády se vyznačovaly masivními útoky proti opozici. Poprvé po mnoha letech byli političtí aktivisté znovu obviněni z kriminálních přečinů. Jestli půjde jen o dočasnou záležitost, nebo máme očekávat další zhoršení politického klimatu, teprve uvidíme," dodal prominentní vůdce ruské opozice.
Putinovy vyhlídky? Nic růžového
Dlouhodobé perspektivy Putina nevidí Kasparov nijak růžově, jeho zájmy by si prý mohly začít protiřečit se zájmy ruské vedoucí elity, která se snaží na Západě najít garance pro své obrovské majetky.
S dlouholetým šachovým velmistrem se před simultánkou na Hluboké sešel i český prezident Václav Klaus. Během soukromého rozhovoru probírali situaci na ruské politické scéně i klíčové otázky moskevské zahraniční politiky.
Otázku protiraketové obrany, s níž souvisí plánovaná stavba amerického radaru v Česku, Kasparov označil za pouhou součást kremelské geopolitické hry. Pro ruskou bezpečnost je podle něj téma raketové obrany irelevantní, na rozdíl například od možného vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO.
Garri Kasparov opustil dráhu profesionálního šachisty v roce 2005. Svou pověstnou energii a prudkost, s nimiž dlouhá léta porážel soupeře na druhé straně šachovnice, od té doby soustřeďuje na kritiku prezidenta Vladimíra Putina a budování jeho demokratické opozice. Stojí v čele volné koalice protikremelských skupin Jiné Rusko.
Schopnost komplexní a objektivní analýzy, kterou si vypěstoval šachu, mu prý v jeho opozičních aktivitách velmi pomohla.
Ekonomická krize na dohled
Kriticky proto pohlíží i na hospodářské úspěchy, jimiž se Kreml pyšní, a varuje před hrozící ekonomickou krizí.
Sociální rozdíly mezi chudými a bohatými, inflace, rozpadající se silnice ještě ze sovětských dob (v Rusku je prý po osmi letech Putinovy vlády méně silnic s pevným povrchem než dříve). To jsou podle Kasparova jen některé příznaky ekonomické nestability.
Očekává i možnou bankovní krizi. Současná prosperita stojí podle něj především na vypůjčených penězích a jen v tomto roce podle něj musejí banky vrátit zhruba 100 miliard dolarů z celkového dluhu asi 400 miliard dolarů. Kritizoval také vládní snahu poskytnout bankám velké finanční injekce, což podle něj inflaci jen dále posílí.
V krizi ekonomiky současně spatřuje příležitost pro opoziční hnutí. „Lidé budou hledat alternativu a tu jim nabízíme," uvedl Kasparov na nedělní tiskové konferenci.
Zdůraznil význam toho, že se v Rusku konečně zformovala skutečná opozice, třebaže ji mnozí podceňují. Po mnoho let totiž podle Kasparova existovala opozice jen formálně a Kreml ji využíval pro své účely.
Největším problémem je strach
Největší problém opozice nepředstavuje podle Kasparova vláda, ale psychologický strach obyvatel, že jakákoli změna přinese negativní důsledky, jako se stalo v roce 1991. Stabilita současného ruského režimu podle šachového mistra stojí na tomto strachu, který lidi brzdí před tím, aby vyšli do ulic a masově protestovali.
Jiné Rusko požaduje mimo jiné omezení moci prezidenta a rozšíření pravomocí parlamentu, přesun ekonomické a politické moci do regionů a obnovení všech demokratických svobod, které Putinův režim zrušil.
„Velmi nutná jsou také mimořádná sociální opatření. Statistiky ukazují, že sto nejbohatších Rusů vlastní majetek, který převyšuje HDP Ruska. A to do této stovky oficiálně nepatří ani Putin ani starosta Moskvy Lužkov, kteří by tam podle mě patřit měli," uvedl muž, jemuž se kdysi přezdívalo „bestie z Baku".
Garri Kasparov (44) se dostal na šachové výsluní v roce 1985, kdy porazil tehdejšího prominenta Sovětského režimu Anatolije Karpova a stal se nejmladším dosavadním mistrem světa v šachu. Zastáncem demokratizačních procesů v Rusku byl již od svého mládí.
Kremlu navzdory
V současnosti je jedním z největších kritiků Kremlu. V březnu 2007 organizoval protestní pochod Moskvou, při němž bylo mnoho jeho stoupenců zatčeno.
V nedávných ruských prezidentských volbách byl nucen stáhnout svou kandidaturu, neboť se mu nepodařilo pronajmout sál pro zákonem stanovených 500 stoupenců, kteří by jej oficiálně na prezidenta navrhli.
Kasparova do Čech doprovázela jeho třetí manželka Daša, jež mu nedávno porodila třetího potomka. Kvůli bezpečnostním obavám však ne v Rusku, ale v New Yorku, kde rodina část roku žije.
Kasparov si platí soukromou ochranku, a jak říká, snaží se nelétat s ruskou leteckou společností Aeroflot. Pokud k tomu již dojde, nic na palubě nejí ani nepije. Během letu s ruskými národními aerolinkami byla svého času například otrávena novinářka a Putinova kritička Anna Politkovská, později zavražděná.
Navzdory problémům, jež politické aktivity Kasparovovi přinášejí, se k profesionální šachové kariéře již vrátit nechce.
„Kremelská propaganda sice pravidelně oznamuje, že jsem v politice neuspěl a chystám se vrátit k šachům, ale já hodlám nadále jezdit po světě, hrát exhibiční turnaje, po kterých je stále velká poptávka, a přitom mluvit o politice. Ve své politické aktivitě hodlám vytrvat, jsem zvyklý dívat se dopředu, a ne zpět," prohlásil v Hluboké Kasparov.
Foto: Robert Sedmík
