Rusko se snaží rozbít jednotu Severoatlantické aliance a úmyslně ji provokuje. Na konferenci k 20. výročí českého vstupu do NATO se na tom v úterý shodli prezidenti Slovenska a Polska Andrej Kiska a Andrzej Duda. Podle českého prezidenta Miloše Zemana mají strach z provokací jen slabí, ovšem hrdá a sebevědomá země se jich nemá bát.
"Cílem Ruska je rozbít jednotu Severoatlantické aliance," řekl Kiska. Moskva k tomu podle něj využívá ekonomické nástroje, diplomacii i propagandu. "To, z čeho má Rusko strach, je naše jednota a naše síla," uvedl slovenský prezident.
Také podle Dudy podniká Rusko kroky, které mají znepřátelit jednotlivé členy NATO. Moskva podle něj také provokuje a testuje, jak aliance na její kroky bude reagovat. Zmínil v této souvislosti narušování vzdušného prostoru pobaltských států ruskými stíhačkami. NATO podle něj na ruské kroky reaguje a nesmí v tom přestat. "Přestaneme-li reagovat, za chvíli budeme mít ruská letadla nad Prahou, nad Varšavou a pozítří možná nad Berlínem," řekl Duda.
Za další příklady ruských provokací polský prezident označil hackerské útoky nebo dezinformace, které mají ovlivnit voličské náklady nebo politické rozhodování. Zmínil i loňskou otravu Sergeje Skripala v Británii nervovým jedem novičok, který britské úřady připisují Rusku. Duda to označil za ukázku síly a kozácké drzosti.
"Ten, kdo má strach z provokací, tím prozrazuje jenom svoji vlastní slabost. Hrdá a sebevědomá země se má ve spolupráci se svými spojenci možnost sama ubránit a nemá se bát," reagoval na slova svých kolegů Zeman.
Maďarský prezident János Áder uvedl, že Budapešť se připojila k protiruským sankcím kvůli dění na Ukrajině a podílí se i na ochraně vzdušného prostoru pobaltských států. "Zároveň je v zájmu Maďarska, aby dialog s Ruskem zůstal zachován a politická pnutí byla co nejvíce snížena za co nejkratší dobu," řekl.
Prezidenti také na konferenci potvrdili závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Polsko už tento cíl plní a do roku 2030 hodlá výdaje zvýšit na 2,5 procenta. Duda uvedl, že při zachování současné úrovně ekonomického růstu by se mohlo podařit takového zvýšení dosáhnout už do roku 2024. Česko, Slovensko a Maďarsko očekávají splnění dvouprocentního cíle do roku 2024. Kiska přitom podotkl, že za dobré ekonomické situace by Slovensko mohlo mít výdaje na úrovni dvou procent ještě o dva roky dříve.
