Sucha v Indii či řádění tropických cyklón Ida a Kenneth v Mosambiku. Těmto nedávným katastrofám byla věnována mezinárodní pozornost, ve skutečnosti jde však jen o zlomek opravdových škod. Podle zprávy OSN dojde každý týden k nějaké přírodní katastrofě související se změnami klimatu. Ne všechny však přitáhnou velkou pozornost. Rozvojové země by se měly začít připravovat na značné dopady, varuje zpráva. Informoval o tom server The Guardian.
Velké množství "událostí s malým dopadem" se objevuje mnohem častěji, než vědci původně předpokládali. I přesto, že jim není věnováno příliš mezinárodní pozornosti, tak i ony způsobují utrpení, smrt či vysídlování obyvatel. Tvrdí to Mami Mizutoriová, zástupkyně generálního tajemníka OSN pro snižování rizik přírodních katastrof.
"Tohle není o budoucnosti, ale o tom, co se děje už dnes. Lidé se musí začít bavit o adaptaci a odolnosti," řekla Mizutoriová, podle které už nejde klimatickou krizi pokládat za dlouhodobý problém, na jehož řešení je stále čas. Investice jsou nutné okamžitě, zdůraznila.
Podle odhadů se roční náklady na klimatické katastrofy vyšplhají k 520 miliardám dolarů. Nicméně jen zlomek z toho se využívá ke stavbě odolnější infrastruktury. "Není to moc peněz. Investoři toho dělají málo. Odolnost se musí stát komoditou, za kterou lidé zaplatí," nabádá. Při stavbě nového bydlení, továren, silnic, železnic a podobně by se tak musely změnit bezpečnostní normy, díky nimž by dopady sucha, povodní a dalších katastrof nebyly tak silné.
"Mluvíme o naléhavé situaci kolem klimatické krize, ale pokud nedokážeme vyřešit tuto otázku (lépe se přizpůsobovat dopadům), tak nepřežijeme. Pozornost musíme věnovat rizikům v podobě neinvestování do odolnějších infrastruktur," citoval Mizutoriovou The Guardian.
Ačkoliv primárně jsou zatím ohroženy rozvojové země (a chudí lidé žijící ve slumech bez základních životních potřeb), tak například nedávné lesní požáry v USA a vlny veder v Evropě poukazují na to, že i bohatší země budou muset svou infrastrukturu přizpůsobit tak, aby ochránily lidi před katastrofami. Pomoc lze hledat i v přírodě. Například mangrovové bažiny, lesy a mokřady by mohly tvořit přirozené překážky před povodněmi, což by podle Mizutoriové mělo být prioritou.
