Vůbec poprvé v dějinách přišli o většinu evropští lidovci a socialisté. Dvě hlavní politické frakce tak budou odkázány na spolupráci s posílenými liberály. Volby přinesly také vzestup ekologických a nacionalistických nebo populistických stran. Protiunijní strany zvítězily například v Maďarsku či Itálii. Vládní strany naopak neuspěly v Německu nebo ve Francii. K volebním urnám přišlo nejvíce voličů za poslední dvě desetiletí.
České eurovolby posílily dominantní postavení ANO premiéra Andreje Babiše a v evropském parlamentu získalo šest mandátů. Druhá ODS čtyři. Piráti a koalice STAN a TOP 09 budou mít každá po třech europoslancích. Dva zástupce získali SPD a KDU-ČSL. Pouze jednoho europoslance budou mít komunisté. Výsledky jsou obzvlášť bolestivé pro vládní ČSSD. Nejstarší česká politická strana musí opustit Evropský parlament, od voličů získala pouze čtyři procenta. Končící europoslanec Pavel Poc označil výsledek na sociální síti "za zklamání".
Děkuji všem,kdo šli volit a měli důvěru v kandidátku @CSSD. Náš volební výsledek je zklamáním, ale počty pref. hlasů naznačují, že jsem některé mým přístupem k politice zaujal. Je hezké vidět,že je u nás spousta lidí,co vidí,že máme s ŽP problém.Díky ještě jednou všem za podporu!
- Pavel Poc (@pavelpoc) 27. května 2019
Německá média píší po volbách do Evropského parlamentu o volném pádu koaličních stran CDU/CSU a SPD či katastrofě pro sociální demokracii, jejíž budoucnost je nejistá. Sice zvítězila nejsilnější součást CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s nejhorším ziskem přes 28 procent hlasů. Důvod k oslavám mají naopak Zelení, kteří druhým místem a ziskem přes 20 procent výrazně překonali své dosavadní maximum.
Porážka pro Obrodu
Ve Francii zvítězilo nacionalistické a protiunijní hnutí Národní sdružení (RN) Marine Le Penové o 0,9 procentního bodu nad koalicí Obroda prezidenta Emmanuela Macrona. Podle přesných údajů získalo RN 23,31 procenta a prounijní formace Obroda, jejímž základem je Macronova republika v pohybu (REM), 22,41 procenta. Podle francouzských médií je však největším překvapením vzestup enviromentální strany Evropa Ekologie-Zelení (EELV), která skončila třetí s 13 procenty.
Bravo à toi Jordan, ainsi qu’à tous nos colistiers et nos militants pour cette belle campagne.
- Marine Le Pen (@MLP_officiel) May 26, 2019
Et merci à tous ceux qui se sont mobilisés : cette victoire, c’est vous qui l’avez rendue possible ! MLP#LaVictoireDuPeuple pic.twitter.com/e2EEKXptPa
Evropské volby v Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, která získala přes 34 procent hlasů. Zdvojnásobil tak zisk z loňských voleb do italského parlamentu, v nichž pro ni hlasovalo 17 procent voličů. Na druhém místě skončila opoziční demokratická strana (PD) s 22,7 procenta hlasů a až třetí vládní Hnutí pěti hvězd (MSS) se 17 procenty.
Una sola parola: GRAZIE Italia! 🇮🇹 pic.twitter.com/PEmaNvCpNJ
- Matteo Salvini (@matteosalvinimi) May 26, 2019
Na protiimigrační vlně se nesly výsledky voleb také v Maďarsku, kde jasně zvítězila strana premiéra Viktora Orbána. Strana Fidesz získala 13 z 21 maďarských křesel v Evropském parlamentu. "Ukázali jsem, že je Maďarsko silné, protože Maďaři jsou jednotní," prohlásil maďarský premiér a dodal, že je nutné provést v Bruselu změny.
Korupce nevadí
Výjimku však představuje mimo jiné Slovensko, kde koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu obhájila vítězství. Krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko sice posílila, ale s 12 procenty skončila na třetím místě. Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského v Polsku získalo hlasy 43 procent, jeho náskok před opoziční koalicí je však jen zhruba čtyři procentní body.
Volby ve Španělsku vyhráli podle očekávání vládní socialisté (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze se ziskem téměř 33 procent odevzdaných a 20 europoslaneckých křesel. Podle agentury AFP je Španělsko jedinou velkou zemí Evropské unie, kde socialisté uspěli. Jedno z největších překvapení však představuje výsledek v Rakousku. Svobodná strana Rakouska (FPÖ) s obřím korupčním skandálem v zádech dostali od voličů 17,5 procenta hlasů a v pořadí skončili na třetím místě za vítěznými lidovci a druhými sociálními demokraty.
Stejně jako v minulých volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 přišlo i letos nejvíce voličů k volebním urnám v Belgii (89 procent), Lucemburku (84,1 procenta) a na Maltě (72,6 procenta). Naopak nejnižší byla na Slovensku (22,74 procenta), ve Slovinsku (28,29 procenta) a Česku (28,72 procenta).
