Až deset let vězení hrozí podle ruského tisku zatím nezjištěným pachatelům, kteří "privatizovali" téměř stohektarový pozemek na Uralu nedaleko Belojarské jaderné elektrárny u Jekatěrinburgu. Skandál v ruských ozbrojených silách vyvolala skutečnost, že na pozemku prodaném do soukromých rukou jsou dva přísně tajné sklady chemických zbraní. Informoval o tom dnes regionální server Ural-Vedomosti.
Pozemek, na němž je 11 objektů zařazených do režimu vysokého utajení, původně patřil ruskému ministerstvu obrany. Vedení resortu ho smluvně svěřilo do péče Uralské vysoké škole právní při ministerstvu vnitra. Prostřednictvím zatím blíže neprozkoumaného řetězce nezákonných obchodních machinací se nakonec pozemek i se sklady chemické munice dostal do rukou soukromníků. Vyšetřování ukázalo, že pachatelé ho obratem ruky předali jako zástavu jisté bance v Kazachstánu.
"Fakt, že objekty této kategorie disponuje jako zástavou instituce cizího státu, je přímým ohrožením bezpečnosti Ruské federace," uvedla podle uralského serveru inspekce ruského ministerstva obrany.
Soud majetek vrátil do vlastnictví státu a zatím neznámého pachatele obvinil z porušení zájmů státu se zvláště závažnými následky. Podle ruského trestního zákoníku je za takový čin sazba až deset let vězení.
Ruské zásoby chemických zbraní považují experti za mimořádně objemné, i když Moskva se jich v souladu s mezinárodními závazky postupně zbavuje. Podle oficiálních údajů v okamžiku rozpadu SSSR před dvaceti lety bylo v ruských vojenských skladech 40 tisíc tun bojových a otravných látek. Zhruba dvě třetiny z nich už Rusko zlikvidovalo.
