Latinská Amerika a Karibik se musejí připravit, že v příštích 40 letech tam budou častější extrémní projevy počasí. Uvedli to dnes zástupci Světové meteorologické organizace (WMO). Oblast se musí připravit na silnější hurikány, méně srážek, vlny veder a na záplavy, informovala agentura EFE.
Podle generálního tajemníka WMO Petteriho Taalase už teď Latinská Amerika a Karibik zaznamenávají rostoucí dopady změn klimatu. "Tento negativní trend v meteorologických údajích bude pokračovat do 60. let (21. století), ať uděláme, co uděláme," uvedl Taalas. Podle něj se tedy oblast musí připravit na více vln veder, více záplav, delší sucha a na intenzivnější hurikány.
Země v Latinské Americe a Karibiku podle Taalase musejí přijmout opatření, díky kterým se adaptují a omezí negativní dopady změn klimatu. Měly by například zlepšit systémy varování, protože to může pomoci ke snížení počtu obětí extrémního počasí.
Z dlouhodobého hlediska je podle šéfa WMO nutné přestat používat fosilní paliva a zastavit ničení pralesů, protože obě tyto aktivity vedou k růstu emisí skleníkových plynů. Region se také musí podle něj připravit na dopady, které budou mít změny klimatu na zemědělství či energetiku.
K nepříznivému trendu zřejmě přispěje i klimatický jev El Niño, který podle meteorologů vznikne ve druhé polovině letošního roku. V Latinské Americe a Karibiku by měl vést k růstu teplot, což bude znamenat intenzivnější vlny veder a pravděpodobně nárůst sucha.
Změny klimatu se v regionu již projevují. V letech 1991 až 2022 se průměrná teplota v oblasti zvyšovala tempem 0,2 stupně Celsia za dekádu, což byl nejsilnější růst od začátku měření. Hladina oceánu stoupala rychleji než jinde na světě v jižní části a v severní tropické části Atlantiku. V posledních letech země v regionu zaznamenávají také dlouhá období sucha či intenzivní vlny veder.
