Mírotvůrci OSN včetně důstojníků zničili neolitické skalní malby v Západní Sahaře. Snímky děl až šest tisíc let starých a počmáraných bezcennými graffiti přinesl deník The Times.
I přes metr vysoká graffiti překryla často sotva zřetelné skalní fresky v archeologickém nalezišti Lažuad (Lajuad) v lokalitě známé místním kmenům, jež ji i dnes považují za posvátnou, jako Ďáblova hora.
Grafomaničtí mírotvůrci, kteří v uplynulých dvou letech ničili skalní malby a rytiny zvířat, se vandalstvím netajili: svá graffiti podepisovali a datovali.
Byl jsem tady! Jevgenij
K dílům z přelomu pravěku a starověku tak přibyla čmáranice z dílny Chorvata Petara, připojit autogram k buvolům a slonům měl potřebu Rus Jevgenij, zničit starověkou žirafu se rozhodl Ibrahim. Absurdně nelenil ani keňský kapitán Issa, který právě absolvoval kurs OSN „etika a udržování míru".
Šéf mise OSN v Západní Sahaře Julian Harston byl podle vlastních slov rozsahem ničení zděšen. Zdroje na odstranění čmáranic by teď podle jeho slov měla hledat organizace OSN pro kulturu UNESCO.
Škody zdokumentoval klimatolog Nick Brook. Barbarství v Lažuadu podle něj není prvním případem záměrného vandalství modrých příleb na památkách, zřejmě je však nejrozsáhlejším.
Vleklé konflikty a barbarství Západu
OSN před rokem přiznala, že v uplynulých třech letech se přes 200 příslušníků mírových sborů dopustilo sexuálních útoků, znásilnění a sexuálního obtěžování dětí. Barbarství západosaharských modrých příleb vůči historickým památkám ale zřejmě nemá v dějinách mírotvorných misí posvěcených civilizovaým Západem obdoby.
Přirovnat je lze snad jen k bezohlednosti, s níž se bojuje v Iráku. Jako by nestačilo za války kvetoucí plenění muzejních sbírek a rozkrádání nalezišť, jež činí vykopávky bez nálezových souvislostí často bezcennými: v roce 2003 postavila americká jednotka v ruinách starověkého Babylonu, přímo uprostřed jedné z nejvýznamnějších archeologických lokalit, vojenské ležení pro dva tisíce mužů včetně heliportu. Klínopisné texty údajně končily jako písek v pytlích pro stavbu krytů nad okopy.
V Západní Sahaře dohlíží mise OSN od roku 1991 na dodržování příměří mezi Marokem a osvobozeneckým hnutím Polisario podporovaným Alžírskem. Konflikt se vleče od šedesátých let. Když OSN zatroubila k definitivnímu konci kolonialismu, zemi si začaly nárokovat Maroko a Mauretánie. V roce 1976 se stáhlo koloniální Španělsko a hnutí Polisario vyhlásilo Saharskou arabskou demokratickou republiku. Dosud vede guerrilovou válku s Marokem.
Foto: The Times, Profimedia
