Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf dnes splnil svůj slib a odstoupil z funkce vrchního velitele armády. Ve čtvrtek pak Mušaraf, který 6. října zvítězil v prezidentských volbách, složí slavnostní přísahu jako civilní prezident.
Mušarafovým nástupcem se stal generál Ašfak Kajani, považovaný za jednoho z jeho nejvěrnějších stoupenců. Prezident mu slavnostně předal velitelskou hůl ve vojenské pevnosti v posádkovém městě Rávalpindí poblíž metropole Islámábádu.
Předpokládá se, že Kajani bude pokračovat v prozápadní orientaci armády, která se v poslední době potýká s rostoucí násilnou aktivitou islámských extremistů.
"Každá dobrá věc musí skončit."
"To, co jsem dnes, jsem díky armádě," řekl Mušaraf v projevu ke shromážděným armádním velitelům a politikům. "Jsem na tuto armádu hrdý a jsem šťastný, že jsem velel nejlepší armádě na světě. Velet už nebudu..., ale moje srdce a myšlenky budou stále s vámi."
"Řád pokračuje, lidé přicházejí a odcházejí, každý musí odejít, každá dobrá věc musí jednou skončit," řekl Mušaraf během projevu ke shromážděným armádním velitelům a politikům.
Odchod Mušarafa z armády je klíčovým požadavkem opozice, hrozící bojkotem lednových parlamentních voleb. Prezidentovi odpůrci rovněž žádají, aby Mušaraf zrušil v zemi výjimečný stav, který vyhlásil 3. listopadu, údajně kvůli množícím se útokům islámských radikálů a zásahům justice do politiky.
Pro Mušarafa byl tento osobně bolestivý krok, který znamená faktické omezení jeho moci, jedinou cestou ze současné krize, kterou předznamenaly i jeho klesající politická podpora a rostoucí útoky radikálních islamistů.
Druhá kůže
Armáda hraje v Pákistánu tradičně významnou roli a zemi ovládala více než polovinu z její šedesátileté existence. Sám Mušaraf uniformu v minulosti dokonce označil za svou "druhou kůži". Proto cítí velký smutek, že opouští tu "krásnou rodinu" armády, k níž patřil přes 40 let. "Vy jste zachránci Pákistánu," prohlásil Mušaraf na adresu vojáků.
Pákistánský prezident byl opozicí dlouhodobě kritizován za to, že v rozporu s ústavou zastává dva vrcholné úřady. V čele armády stál od roku 1998 a o rok později se nekrvavým vojenským pučem chopil faktické vlády v zemi, když zbavil moci tehdejšího premiéra Naváze Šarífa. Ten se o uplynulém víkendu vrátil po osmi letech z exilu zpět do vlasti.
Ještě před Šarífem se do Pákistánu vrátila z exilu i další významná postava opozičních sil, bývalá premiérka Bénazír Bhuttová. Oba se shodují v kritice Mušarafova odklonu od demokracie, nicméně oba kandidují v lednových volbách. Oba také prohlašují, že nejsou ochotni pracovat v případné vládě pod vedením Mušarafa. Buttová se nicméně s Mušarafem shoduje v sekulárním a prozápadním pohledu na politiku, konzervativní Šaríf má naopak dobré vztahy s náboženskými stranami.
Nová armádní star
Nový první muž pákistánské armády Kajani má pověst inteligentního profesionála a schopného stratéga, který umí vzít věci do svých rukou. Přestože se dosud držel spíše v pozadí, Mušaraf na něj v důležitých situacích spoléhá již delší dobu.
Jeho důvěru si Kajani získal již v roce 2001, kdy umně řešil krizové vztahy a výboje se sousední Indií. Upevnil ji dále svým úspěšným šetřením pokusů o atentát, které byly na prezidenta spáchány v prosinci 2003.
Účastnil se také významných politických událostí, jako březnového sesazení předsedy Nejvyššího soudu Iftikhara Čaudhrího, či zákulisního vyjednávání o dělení moci mezi Mušarafem a bývalou premiérkou Bénázír Bhuttovou. Za Mušarafova nástupce v čele armády byl potvrzen v říjnu.
Foto: AP
