Skryté natáčení bude napříště pro zaměstnavatele ve Spolkové republice tabu, otevřené filmování ale povolené. Nový zákon má vyřešit, jak zacházet s daty zaměstnanců. Šéfům například umožní klást otázky týkající se rasového či etnického původu.
Německá vláda se tento týden dohodla na návrhu zákona o zacházení s informacemi o zaměstnancích, který údajně zaplní všechny dosavadní legislativní skuliny. Informoval o tom spolkový ministr vnitra Thomas de Maizére CDU).
Nová legislativa přichází po dlouhé řadě skandálů, kdy četné známé firmy doslova špiclovaly své zaměstnance a shromažďovaly o nich citlivé údaje, včetně soukromého života. Šlo například o Telekom, Německé dráhy (DB), Lidl nebo Kik.
K jedněm z nejhorších případů systematického špiclování patří Telekom. Proces s bývalým šéfem oddělení bezpečnosti, jedním zaměstnancem dceřiné společnosti T-Mobile a vedoucím jednoho berlínského podniku začíná 3. září před zemským soudem v Bonnu.
U Telekomu se sledovali novináři, členové dozorčí rady a zástupci zaměstnanců.
Podle šéfa resortu vnitra de Maizéra získají zaměstnavatelé větší jistotu například v oblasti uchovávání informací o nemocích zaměstnanců anebo o jejich sledování pomocí videa.
Politická opozice, zaměstnanci a odbory ale na novou legislativní iniciativu německé vlády reagují kriticky. Podle Konstantina von Notz, vnitropolitického mluvčího Zelených, jde zákon v první řadě vstříc zájmům zaměstnavatelů.
Důležité prostředky na ochranu vlastních dat nevzala vláda v úvahu, řekl von Notz listu Frankfurter Rundschau (FR). Otevřené natáčení na pracovišti podle něj jde nad rámec dnes platících zákonů.
Levici (Die Linke) se nelíbí hodně výjimek při sledování. Expert na ochranu dat Jan Korte řekl listu FR, že zákon snadno umožňuje srovnávání dat bez důvodu. Navíc je možné zneužít dotazy týkající se etnického původu, náboženství, sexuální orientace nebo majetkové situace.
Šéfovi odborů DGB Michalu Sommerovi se nelíbí, že filmování zaměstnanců se už stává běžnou věcí, a žádá v tomto ohledu větší ochranu na pracovišti.
Zaměstnavatelům se naopak nelíbí, že pokud mají vůči svým zaměstnancům nějaké podezření, nemůžou je tajně natáčet. Za to bude hrozit pokuta až 300 tisíc eur.
Jednotlivosti z nové právní úpravy (příklady)
Sbírání dat a špionování: V zásadě lze shromažďovat jen data, která přímo souvisí s výkonem práce. Zaměstnavatel může podle de Maizéra vytvářet zaměstnanecké osobnostní profily, ale nesmí shromažďovat privátní údaje o nich. Po ukončení pracovního vztahu se musejí všechna data vymazat.
Bez vědomí dotyčného lze získávat údaje o jeho osobě jen v případě vážného podezření, že něco spáchal. Předem je o tom ale třeba informovat podnikového ochránce dat. Zaměstnavatel nesmí používat žádnou odposlechovou a jinou špionážní techniku a nesmí využívat třetí osoby, například soukromé detektivy.
Sledování kamerou: Je zakázáno natáčet tajně. Dokonce ani v případech, kdy existuje konkrétní podezření, třeba z krádeže. Usnadňuje se natáčení neveřejných prostor na pracovišti, hlavně kvůli ochraně majetku a dodržování domovního řádu. Pokud to oznámí, může zaměstnavatel sledovat kamerou sklady či vchody.
Kamery jsou zakázány na toaletách, v šatnách, kuřárnách nebo odpočívárnách.
Lékařské kontroly: Je například zakázáno odebírat a testovat krev zájemců o práci (stalo se u Daimleru a NDR). Výjimkou jsou pracovní pozice, u nichž hrozí nebezpečí přenosu chorob (třeba chirurgové). Zapovězeny jsou testy na drogy nebo těhotenství. Výjimky jsou ale možné, například u pilotů.
Lokátory, sledování pohybu: Zůstává povolené sledování zaměstnance pomocí malých vysílačů (GPS), ale jen k zajištění koordinace práce a z bezpečnostních důvodů. Nelze kontrolovat v době pauzy nebo nemoci.
Telefon, e-mail, surfování: Zaměstnavatel může kontrolovat, jak dlouho a s kým zaměstnanec telefonuje. Stejně tak může sledovat jeho e-mail, surfování na webu. Sledování musí ale sloužit potřebám provozu, vyúčtování, zjišťování výkonnosti a podobně. Každá jiná kontrola, například obsahu telefonátů, je ale zakázána.
Google, Facebook... Z všeobecně přístupných zdrojů si zaměstnavatel může zjišťovat informace o zájemci o práci nebo zaměstnanci. Informace ale nesmí použít v případě, pokud musí překonat nějakou "přístupovou překážku".
Pokud se například zaměstnanec vyjádří na Facebooku způsobem poškozujícím podnik, kde pracuje, a jeho šéf to vidí jen díky tomu, že je rovněž členem facebookové komunity, nemůže dostat zaměstnanec výpověď. Pokud jsou ale podobné výroky na Googlu, který je přístupný všem, je to důvod k právoplatnému vyhazovu.
Uchazeči o práci: Vedle kontaktních dat se zaměstnavatel může ptát uchazečů o práci jen na věci, které souvisí s výkonem funkce. Například u skladníka lze zjišťovat, zda trpí bolestmi zad, ale nelze se ho dotazovat, zda se léčil u psychiatra.
Sporná je v návrhu nového zákona pasáž, jež pojednává o dotazech na rasový a etnický původ, náboženství, tělesné a duševní postižení, sexuální orientaci... Takové otázky lze klást jen v případě, pokud nebude zájemce o zaměstnání diskriminován.
