Neúspěšný převrat a palestinské bezdomoví. XII. díl
04.04.2010 09:00 Seriál o arabském světě
Palestinští Arabové se v sedmdesátých letech pokusili o převrat v Jordánsku. Hášimovský král Husajn se jim za pomoci dobře vycvičené armády ubránil. Vyhnaní Palestinci se usadili v Libanonu.
Dva roky před šestidenní válkou se Saúdové s Hášimovci dohodli na výměně území. Rozsáhlá pouštní území ve vnitrozemí Husajn vyměnil za okolí přístavu Akaba (hebr. Eilat a hellén. Bereniké), které emírům v Ammánu patřilo od roku 1925. Bylo to místo slavného vítězství nad Turky. Jordánsko se dokonce stalo námořním státem.
V Jordánsku našly útočiště dvě vlny uprchlíků z řad palestinských Arabů před židovským Izraelem. V sedmdesátých letech, když se revolucionář Jásir Arafat pokoušel v Ammánu o protimonarchistický převrat, byla většina Palestinců z království vyhnána.
Přesto je jordánská populace z poloviny nebo podle jiných odhadů až ze dvou třetin palestinskoarabského původu.
Prvních jedenáct dílů seriálu o arabském světě najdete ZDE
Vyhnaní Palestinci se usadili v do té doby poklidném Libanonu, který zatáhli do občanské války.
Ta v zemi řádila v letech 1975-1990, zničila Bejrút a zcela ochromila pohyb po zemi a ekonomiku státu, kterému se říkávalo arabské Švýcarsko. Bankéřskou roli republikánského Bejrútu převzaly ropné monarchie Arabského poloostrova.
Milost pro traviče
Jordánský král Husajn měl štěstí i v tom, že unikl travičskému pokusu svého kuchaře, kterého uplatila syrská rozvědka. Prozradila ho zajímavá okolnost: kuchař zkoušel jed na kočkách a ochrance bylo podezřelé, že jich tolik kolem ammánského královského paláce leží mrtvých.
Na žádost monarchovy dcery dostal travič milost a byl dokonce propuštěn z vězení.
V roce 1970 měl Husajn vycvičenou a vyzbrojenou armádu 65 tisíc vojáků, zatímco palestinských Arabů bylo ve zbrani jen asi patnáct tisíc. Jordánskou armádu postavil na nohy britský generál John Bagot Glubb, který již velel Arabské legii, její předchůdkyni, s níž odrazil ve válce o Izrael sionistické oddíly roku 1948.
Když však chtěl král Husajn vyzdvihnout svou nezávislost na Britech, roku 1956 ho propustil a dal mu dvě hodiny na to, aby opustil zemi.
Jordánsko je pouštní státní útvar s určitými turistickými pozoruhodnostmi ze starověku, ale beze zdrojů a jeho osud odvisí z velké části od vůle mocných sousedů a Američanů. Hášimovská královláda zde může skončit ze dne na den jako skončila v roce 1958 v Iráku.
Arabský svět rezne |
Odvěké špatné vztahy přitahují pozornost ke konfliktu, jehož globální důležitost není zřejmě tak veliká jako ostatně význam celé levantské oblasti. Muslimové všeobecně sice touží po osvobození Jeruzaléma, svého Svatého města (al-Kuds), ale tolik za svůj problém "dýchat" nemohou. Všude totiž mají starosti s vlastními sousedy a vážné problémy doma. Tradičně se nadsazuje velikost a údernost islámských armád. Nebezpečí Husajna Bagdádského se stovkami tanků, ale nepojízdnými, a stovkami letadel, ale neschopnými provozu, bylo nafouknuto prezidentem Georgem Bushem mladším a okořeněno hrůzou ze zbraní hromadného ničení, které údajně baasistický režim neustále vyvíjel. Podobně armáda ajatolláhů v Íránu dostala ve větší míře technickou posilu naposledy za šáha, který byl dobrým americkým spojencem. Třicet let výzbroj stárne. Kromě toho hrozí Íránu etnické konflikty, protože s Peršany se neidentifikují Ázerové, turečtí příbuzní, Kurdové a Balúčové. Je pozoruhodné, že v židovsko-arabských bojích a teroristických akcích od dvacátých let, kdy bylo vyhlášeno mandátní území Společnosti národů Palestina, zemřelo podle odhadů sto tisíc lidí. Takový hrůzný údaj se v odhadech přičítá pro oběti šestileté americké války v Iráku (2003-2009). Je také pozoruhodné, že klesá surovinová důležitost zemí Předního východu. Dnes se tu vytěží asi třetina ropy. Za naftové krize roku 1973 to ještě bylo čtyřicet procent. Současně se neustále zmenšují dovozy ropy do Spojených států z regionu, Američané diverzifikují dodávkami z Afriky. Přední Orient, tedy především Arabové, jsou na rozdíl od svých předků překvapivě málo produktivní a ropné bohatství teče do písku jako megastavby ve Spojených emirátech. Mezi Araby je velmi vysoká nezaměstnanost a oddanost osudu jako by proklela veškeré reformní snahy. Ropné země vyprodukovaly roku 2006 jen čtyři procenta světového HDP, což je méně než například Německo. |
Foto: Wikimedia Commons
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.