Íránská právnička a bývalá soudkyně Širín Ebadíová (63) bojuje za dodržování lidských práv, zejména za práva žen, dětí a uprchlíků. V roce 2003 za své úsilí získala Nobelovu cenu míru jako první žena islámského vyznání. Od loňského léta žije v londýnském exilu, kvůli narůstajícímu nátlaku na kritiky režimu. Účastní se pražské konference Forum 2000, vystupuje na panelu o budoucnosti svobody a demokracie.
Pomohla Nobelova cena vaší práci?
Otevřela mi mnohé dveře, můj hlas je díky ní ve světové veřejnosti více slyšet.
Nicméně nepřijde vám, že se párkrát sama zdiskreditovala, když ji dostal Jásir Arafat, Barack Obama...?
Proč by měla být zdiskreditovaná? Jásir Arafat byl palestinský bojovník za svobodu. Obama je zase člověk, který nařídil zavřít Guantánamo.
Jste spokojená, že letos obdržel mírovou cenu Liou Siao-Po?
Ano, jsem velmi šťastná, že ji dostal čínský disident, naprosto si ji zasloužil. Myslím, že to byla velmi dobrá volba.
A stejná otázka, pomůže cena i jemu? I když teď sedí ve vězení.
Není jisté, zda se kvůli tomu situace nezhorší, ale doufám, že se naopak jeho pozice zlepší, když se na něj teď zaměřuje pozornost celého světa.
Máte nějaká doporučení, kdo by ji měl dostat příští rok?
Momentálně pro nikoho rozhodnutá nejsem.
Co třeba za mírové rozhovory mezi Palestinou a Izraelem?
Doufám, že tam bude mír, dva nezávislé státy, žijící bok po boku. Na tom se přece dohodli, když podepsali dohodu v Oslu, ale doposud nebyla implementována.
A věříte v úspěch aktuálního kola rozhovorů?
To se ještě uvidí, musíme počkat.
Je íránský jaderný program vojenský?
Rozhodnutí se činí za zavřenými dveřmi, já o tom nevím o nic víc, než říkají oficiální vládní informace. V každém případě jsem proti jadernému programu, myslím, že by vláda měla poslechnout rezoluci OSN, která vyzývá k zastavení obohacování uranu. Jaderná energie není čistá energie, naopak škodí životnímu prostředí. Írán má spoustu slunečního svitu, za desetinu toho, co vláda utratila za vývoj jaderné energie, by bývali mohli postavit dost solárních panelů. Bohužel do nich neinvestovali ani cent.
Měl by Západ proti jadernému programu něco dělat? Souhlasíte se sankcemi?
Jsem proti jakýmkoli hospodářským sankcím, které by mohly uškodit íránskému lidu. Jsem také proti vojenskému útoku na Írán. Ale zároveň si myslím, že by vláda měla obohacování uranu zastavit, protože, jak jsem řekla, není ani dobré pro životní prostředí. Jsem ale pro sankce proti vojenským velitelům či každému, kdo ohrožuje zájmy íránského lidu, porušuje práva lidí.
Bojíte se útoku ze strany Izraele, přijde vám hrozba reálná?
Ne, nemyslím, že by k nějakému útoku došlo. Izrael ví, že by měl velmi špatné důsledky.
Jak v vnímáte fenomén, o němž v poslední době média referují jako o evropské islamofobii? Vzestup protislamistických stran v Nizozemsku a ve Švédsku, výroky Thilo Sarazina v Německu...
Hodně imigrantů pobývajících v evropských zemích jsou muslimové. Tato islamofobie není v zájmu nikoho.
Co odpovíte těm, kteří označují islám za militantní náboženství?
Islám, stejně jako ostatní posvátná náboženství, má mnoho výkladů. V křesťanství máte jednu církev, která akceptuje potraty, a máte další, která ne. Totéž je v islámu. Když se podíváte na Taliban, jejich islám může být militantní, ale pak se podíváte na Malajsii, na Indonésii, tam militantní nejsou. Na světě je přes jednu a půl miliardy muslimů, nemůžete je házet do jednoho pytle.
