Nobelovka Snowdenovi? Vyvážila by cenu míru Obamovi

Zahraničí
15. 7. 2013 17:30
Snowden při setkání s ochránci lidských práv nma letišti Šeremetěvo.
Snowden při setkání s ochránci lidských práv nma letišti Šeremetěvo.

Bývalý technik amerických tajných služeb Edward Snowden, kterého Spojené státy stíhají za vyzrazení tajných informací, si stále ještě nepodal u ruských úřadů žádost o azyl, jak ohlásil při pátečním setkání s ruskými ochránci lidských práv. Mezitím byl navržen na Nobelovu cenu míru, i když experti mu nepřisuzují velké šance.

Snowdena za "hrdinství při odhalení elektronického sledování" nominoval podle britského listu The Daily Mail Stefan Svallfors, profesor sociologie na univerzitě ve švédském městě Umeå.

Uprchlíkovi před americkou justicí se podle švédského akademika podařilo "udělat svět trochu lepší a bezpečnější" - a navíc by norský výbor udělující cenu napravil "chybu" z roku 2009, kdy cenu přisoudil americkému prezidentovi Baracku Obamovi.

Ale návrh by podle listu mohl být posouzen až příští rok, protože pro letošní ceny uzávěrka uplynula už 1. února.

Experti hledí na Snowdenovy šance skepticky. "Je prostě nemožné si představit, že by cenu dostal člověk, na kterého USA hledí jako na zločince číslo jedna," prohlásil šéf moskevského centra Carnegie Dmitrij Trenin.

Nobelova cena míru pro "válečníka" Obamu. Snowden přiletěl 23. června z Hongkongu do Moskvy poté, co tisku odhalil existenci tajných amerických programů zaměřených na sledování internetové a telefonické komunikace. Ve vlasti mu hrozí desítky let odnětí svobody.

Uprchlík se minulý pátek vynořil po třech týdnech z útrob tranzitní zóny moskevského letiště Šeremeťjevo, aby požádal ruské aktivisty o pomoc s při získání dočasného útočiště v Rusku, než bude moci odletět do Latinské Ameriky.

Žádnou žádost však až dosud ruské úřady neobdržely.

"Jestli žádost dostaneme, posoudíme ji, jak náleží," ujistila mluvčí Federální migrační služby Zalina Kornilovová.

Podle advokáta Vladimira Žerebjonkova však uprchlík není pod žádným časovým tlakem, protože až dosud neopustil tranzitní zónu letiště a nevstoupil na ruské území (podle předpisů má podání žádosti o azyl následovat do sedmi dnů od vstupu na ruské území).

Žádost tak klidně může podat "za měsíc či za dva", ale každopádně je nutné ji pečlivě vypracovat a podpořit závažnými argumenty.

Po podání žádosti migrační služba žádá o vyjádření ministerstva zahraničí a vnitra a kontrarozvědku FBS, přičemž každý úřad má měsíc na odpověď. Samo rozhodnutí o udělení azylu náleží hlavě státu.

Ruský prezident Vladimir Putin dříve podmínil udělení azylu tím, že Snowden přestane s "protiamerickou činností". Washington mezitím stále naléhá na Moskvu, aby uprchlíka vydala, jakkoli Moskva tvrdí, že uprchlíky nevydává, jen si vyměňuje špióny.

Kreml podle listu Moskovskij komsomolec nalezl ve Snowdenovi "ideálního antiMagnitského", tedy odpověď na americké výčitky vůči Rusku za neobjasněnou smrt právníka Magnitského v ruské cele, po které následovaly americké sankce.

Nyní se díky Snowdenovi snášejí na Ameriku evropské výčitky za špehování spojenců a latinoamerická prokletí za zadržení letounu bolivijského prezidenta ve Vídni, zatímco Moskva může tvrdit "my nic, my jsme pro humanismus".

Autor: ČTK , - red -Foto: ČTK

Další čtení

Vladimir Putin

Evropa plánuje speciální tribunál. Požene před něj Putina za válku na Ukrajině

Zahraničí
Aktualizováno: 9. 5. 2025 15:22
Legendární javor Sycamore Gap Tree

Legendární strom hýbe Británií. Muže, co ho pokáceli, uznala porota vinnými

Zahraničí
9. 5. 2025
ilustrační foto

Rusko sice vyhlásilo příměří, ale Ukrajinci hlásí stovky útoků

Zahraničí
9. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ