Hongkongský lid byl nominován na Nobelovu cenu za mír za rok 2020. Informovala o tom ve středu agentura AFP, podle níž nominaci předložila norská poslankyně Guri Melbyová z Liberální strany. Ta je součástí středopravé norské vlády. V Hongkongu se od června konají masové demonstrace, jejichž účastníci protestují proti - jak tvrdí - postupnému omezování svobod ze strany pevninské Číny a dožadují se demokratických reforem. Podle AFP je pravděpodobné, že zmíněná nominace rozhořčí Peking, pod jehož správu se Hongkong vrátil v roce 1997.
"Navrhla jsem na Nobelovu cenu za mír za rok 2020 hongkongský lid, který riskuje své životy a svou bezpečnost na obranu svobody projevu a demokratických zásad," uvedla Melbyová. Podle ní prodemokratické hnutí v Hongkongu "má dopad nejen na Hongkong sám, ale na celou oblast i zbytek světa".
Iniciativa norské poslankyně by mohla vyvolat silný hněv Číny, která s rozhořčením reagovala na udělení Nobelovy ceny za mír za rok 2010 vězněnému čínskému disidentovi Liou Siao-poovi, který již zemřel.
Ačkoli norský Nobelův výbor působí nezávisle na norské vládě, Peking tehdy na dlouhou dobu zmrazil vztahy s Norskem, přerušil jednání o dohodě o volném obchodu a omezil dovoz norských lososů. Obě země normalizovaly své vztahy o šest let později, v prosinci 2016, když Oslo slíbilo "nepodporovat akce poškozující čínské zájmy".
Nobelův výbor nominace nezveřejňuje, někdy tak ale činí ti, kteří dotyčnou osobnost na cenu navrhují. Nominace, které pocházejí mimo jiné od parlamentů a vlád jednotlivých zemí, od univerzitních profesorů či nositelů ocenění z předchozích let, musejí být předloženy do 1. února daného roku. Po vypršení lhůty mohou své kandidáty přidat ještě členové Nobelova výboru na své první schůzce. Ceny se vyhlašují v říjnu a předávají v prosinci.
V letošním roce bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 301 jednotlivců a organizací. Ocenění získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou a zahájil ve své zemi proces demokratických reforem.
