V newyorském sídle OSN panuje napětí. Propukla znovu korejská válka? Vyhlásili Palestinci nezávislost? Rozhodla se Rada bezpečnosti zaútočit na Írán? Ne, jde o štěnice. A ne ty špionážní, ale o ty živé, šestinohé.
Štěnice otravují celé město, až hysterické zprávy v médiích jmenují napadené hotely, divadla, restaurace i soukromé domovy, píše zpravodajka BBC.
Štěnice nejsou nijak zvlášť nebezpečné, byť jejich kousnutí štípou a svědí. Ale zbavit se jich není žádná legrace. Jakmile je budova zamořená, je nutné ji celou vyklidit a hmyz vykouřit.
Sekretariát OSN nějakou dobu radši tajil, že se s nepříjemnými škůdci v některých částech potýká, naštěstí předešel ironii osudu a zveřejnil to ještě předtím, než hmyz napadl i novinářské centrum. Nebo nenapadl?
Někteří přecházejí výstrahy s názorem, že jde jen o tradiční americkou paniku, jako byla před půl stoletím rudá hrozba v nitru americké společnosti či nověji údajný islámský terorista Obama. A jiní novináři z BBC se ptají - proč štěnice napadly jen jejich studio?
Štěkající detektor
A tak správci nasadili psí posily, které jsou spolehlivým detektorem. Sami totiž mají trochu potíž. „Nikdy jsem žádnou neviděl," nedokáže zřízenec štěnici popsat. "Řídíme se podle psa. Když zaštěká, je na stopě. Když štěká hodně, seženeme nezávislý názor - od dalšího psa."
Po psích čmuchalech je proto velká poptávka, pro panikařící Newyorčany jsou dnes hrdiny. Ale jsou až moc pracovití, štěnice objevují i tam, kde nejsou. A ani nikdo ze štábu BBC na štěnici nenarazil a stejně tak žádná štěnice nenarazila na nikoho z nich - nebo aspoň nekousala.
Takže jediným důkazem pro hmyzí přítomnost bylo psí štěkání. "Hm, to nic neznamená," zahodil kolega ze CNN soucit a nasadil výraz mediálního rivala. "Když jdu kolem studia BBC, taky štěkám."
