Americká armáda má tři měsíce na to, aby odešla z Iráku. Zdaleka nejde pouze o přesun vojska, nýbrž také o mohutnou materiální základnu. Mnoho z vybavení v Iráku zůstane, protože převoz by byl drahý.
I když jde o věci, které by posloužily například domácím záchranářským týmům, a i s vědomím, že Iráčané ani nebudou tyto věci schopni náležitě využít. USA zřídily po invazi v roce 2003 v Iráku 505 základen a 39 z nich stále využívají. Jak píše list The Huffington Post, jsou to ty největší a nejlépe vybavené.
Vybudování základen vyšlo Američany na 2,4 miliardy dolarů (44 miliard korun). Američtí vojáci už z Iráku nějakou dobu odcházejí. Ne vše ale odvážejí s sebou. Jenom loni zanechali v Iráku 2,4 milionu kusů výstroje v hodnotě 250 milionů dolarů (4,6 miliardy korun). Zahrnuje to tanky, nákladní vozy, kancelářské vybavení, ale také záchody.
Armáda začala krátce po invazi budovat ohromné základny, protože se předpokládalo, i když veřejně nikdy neřeklo, že Američané zůstanou v Iráku dlouho. Jedna z kongresových služeb nedávno konstatovala, že Pentagon pro podporu armád v Iráku a Afghánistánu vybudoval mnohem nákladnější infrastrukturu, než se původně zamýšlelo. Nejčilejší aktivita připadá na rok 2005, kdy se podepsaly na stavbu základen kontrakty za 1,2 miliardy dolarů.
USA se dopracovaly k tak ohromným výdajům podle odborníků hlavně kvůli tomu, že administrativa bývalého prezidenta George Bushe nedávala prostor žádným odpůrcům. Chladnější hlavy se objevily až na konci Bushova druhého mandátu, kdy bylo jasné, že pro udržení stálých základen v Iráku nebude dostatek politické podpory, takže není třeba utrácet za jejich budování. Jenomže kontrakty už byly podepsány.
Lepší než letní tábor
Jak napsal loni armádní list Stars and Stripes, budovalo se i po listopadu 2008, kdy USA uzavřely s Bagdádem bezpečnostní dohodu. Právě ta stanovila konec letošního roku jako poslední termín odsunu všech Američanů.
Většina z investovaných 2,4 miliardy byla utracena za vybudování asi deseti největších základen, jejichž součástí byly nejen letadlové dráhy a opevnění, ale také pohodlné vybavení. Například na základně Balád jsou tři jídelny, každá o velikosti fotbalového hřiště, pětadvacetimetrový bazén, fotbalové a softbalové hřiště, dvě tělocvičny, prostor na squash, kino a vůbec největší vojenské letiště v Iráku.
Ani jedna z těchto velkých základen zatím není vyklizena. Jeden z důstojníků, jehož jednotka předávala Iráčanům základnu v roce 2009, řekl listu The Washington Post, že iráčtí vojáci základnu vyrabovali do několika hodin po odchodu Američanů.
"Když jsme se tam ráno vrátili, bylo už všechno pryč, strhli dřevěné příčky i klimatizační zařízení," řekl. Po několika týdnech už skoro nefungoval ani silný generátor, který tam Američané zanechali. Obchod s materiálem z amerických základen v Iráku prosperuje.
Od munice po latríny
Armádní mluvčí Barry Johnson řekl, že cenná výzbroj a cenné armádní vybavení jsou z Iráku odváženy. V minulých 12 měsících to prý bylo 1,5 milionu kusů vybavení a dalších 800 tisíc bude následovat. Že by se to nestihlo, prý nehrozí.
Expert na obranu Stephen Biddle říká, že po každé armádě zůstává na místě kupa železa, protože ne vše s sebou vojáci odvezou. Legálně může Pentagon ponechat na místě čtyři druhy materiálu - nadbytečné osobní věci jako matrace nebo latríny, nadbytečné obranné vybavení, zásoby jako náhradní díly a munice, a nakonec vojenské vybavení využitelné v iráckých jednotkách.
Thomas Richardson, který v armádě rozhoduje o logistice, přiznal, že od loňského září do letošního srpna za sebou Američané nechali věci v tržní hodnotě 247 milionů dolarů. Jedná se prý hlavně o nadbytečné věci nevojenské povahy. Richardson hovořil o předávání základen "v krabici", kdy armáda iráckým kolegům přenechá místo včetně vybavení.
Podle mluvčí Pentagonu Melindy Morganové na místě zůstávají hlavně starší zbraně, automobily a ochranné vesty. Přiznala, že Iráčané dostali i vybavení za 47,7 milionu dolarů, které nespadá do nadbytečného, a to kulomety a pancéřované vojenské vozy.
Hlavní "výměna" ale teprve začne a potrvá až do prosince. Jedna z vládních zpráv předpokládá, že vojsko "nalezne" nečekané vybavení na poslední chvíli, když už budou všichni na odchodu.
Po likvidaci jedné ze základen se našlo neočekávaně mnoho vybavení dodaného firmami, třeba zdvižné vozíky. Nechat je v Iráku vyjde mnohem levněji než platit za jejich odvoz do USA. Aby se vojáci vyhnuli postihu, odstraní z takového materiálu evidenční štítky. Nejen, že se pak nedají zjistit přesné náklady na pořízení těchto věcí, ale v mnoha případech jde o materiál, který chyběl třeba při záchranných operacích v době, kdy udeřil hurikán Katrina.
