WikiLeaks
OSN, Afghánistán, Mexiko. Tajné depeše dál unikají.

Tajné americké depeše stále unikají. Britský list The Guardian publikoval dokumenty WikiLeaks o špionáži amerických diplomatů v OSN. Podle amerických diplomatů postrádá mexická válka proti drogovým gangům jasnou strategii, další depeše mluví o britském selhání v afghánském Hílmandu.

Americká Ústřední zpravodajská služba CIA sestavila seznam informací, které měli američtí diplomaté v sídle OSN a po celém světě získávat o pracovnících a diplomatech světové organizace. Vyplývá to z dokumentů portálu WikiLeaks, které zveřejnil britský list The Guardian.

Americké ministerstvo zahraničí podle těchto dokumentů vyzvalo pracovníky amerických zastupitelství, aby získávali čísla kreditních karet a mobilních telefonů, adresy elektronické pošty, osobní hesla a další důvěrná data těchto lidí. Ministerstvo mělo zejména zájem o "biometrické informace" severokorejských diplomatů včetně otisků prstů a vzorků DNA.

Seznam informací, které měli američtí diplomaté získávat, podle Guardianu "požehnala" CIA. Pokyny k této činnosti vydávalo americké ministerstvo zahraničí.

Stálá zástupkyně USA v OSN Susan Riceová, která v tomto měsíci předsedá Radě bezpečnosti, výslovně informace o špionážních aktivitách amerických diplomatů nepopřela. Zdůraznila jen, že úkolem amerického diplomatického sboru není špionáž, ale prosazování amerických zájmů a spolupráce se spojenci.

"Naši diplomaté zde v OSN jsou právě tím, čím jsou - diplomaty," řekla ve čtvrtek Riceová novinářům. "Odvádějí dobrou práci a je to práce diplomatů jako obhájců našich zájmů při řešení globálních problémů."

Mexická válka proti drogám postrádá jasnou strategii

Čtyřletá mexická válka proti drogovým gangům postrádá jasnou strategii a moderní výzbroj. Podle názoru amerických diplomatů, které prostřednictvím portálu WikiLeaks pronikly na veřejnost, trpí boj proti narkomafii v Mexiku i soupeřením bezpečnostních agentur. Vláda se navíc obává, že v boji proti drogovým bossům může ztratit některé části svého území.

Úryvky z amerických depeší jsou v ostrém rozporu s optimistickými slovy amerických a mexických oficiálních činitelů o úspěšném boji proti pašerákům drog. Obsah diplomatické pošty zpochybňuje mnohá opatření oficiálně označovaná za užitečná. Americká miliardová pomoc nepřináší efekt a mexická armáda je zaostalá.

Američtí činitelé označují veřejně mexický právní systém za klíčový nástroj boje proti drogám. V tajných diplomatických depeších naopak stojí, že reálný postih organizovaného zločinu je zanedbatelný - jen dvě procenta ze zadržených osob se ocitnou před soudem.

Britské selhání v Hílmandu

Britské jednotky nebyly v letech 2006 až 2008 schopny postarat se o bezpečnost neklidné jihoafghánské provincie Hílmand, jejíž guvernér nakonec požádal o americké posily, vyplývá dalších amerických depeší, jež publikoval portál WikiLeaks prostřednictvím  Guardianu. S výkonem britských vojsk v Hílmandu nebyl spokojen ani prezident Hamíd Karzáí.

"Souhlasíme s Karzáím, že britské jednotky nejsou na výši úkolu bránit Hílmand," napsali diplomaté z amerického velvyslanectví v Kábulu v roce 2008. V lednu následujícího roku řekl americkému viceprezidentovi Joe Bidenovi hílmandský guvernér Guláb Mangal, že je zapotřebí naléhavě povolat americké síly, protože Britové nejsou v okrese Sangín schopni zajistit ani bezpečnost na místním bazaru.

"Nic proti nim nemám, ale musejí vyjít ze svých základen a dostat se mezi lidi," řekl Mangal Bidenovi. "Omezili se jen na to, že postavili vojenský tábor vedle města."