Pákistán po víkendových prezidentských volbách vře. Na místo nového armádního velitele byl dnes po znovuzvoleném prezidentovi Parvízi Mušarafovi (64) potvrzen bývalý šéf zpravodajských služeb Ašfak Parvíz Kajani. Stalo se tak v době, kdy násilné povstalecké výboje u afghánských hranic opět stoupají. Obavy o bezpečnost v zemi rozdmýchalo i dnešní zřícení jedné z Mušarafových helikoptér.
Kajani by měl velení ozbrojených sil oficiálně převzít poté, co Mušaraf 15 října složí prezidentskou přísahu a funkce armádního velitele se podle svého slibu vzdá.
Budoucí první muž pákistánské armády má pověst inteligentního profesionála a schopného stratéga, který umí vzít věci do svých rukou. Přestože se dosud držel v pozadí, Mušaraf na něj v důležitých situacích spoléhá již delší dobu. Jeho důvěru si Kajani získal již v roce 2001, kdy úspěšně řešil krizové vztahy a výboje se sousední Indií. Upevnil ji dále svým úspěšným šetřením pokusů o atentát, které byly na prezidenta spáchány v prosinci 2003. Účastnil se také významných politických událostí, jako březnového sesazení předsedy Nejvyššího soudu Iftikhara Čaudhrího, či zákulisního vyjednávání o dělení moci mezi Mušarafem a bývalou premiérkou Bénázír Bhuttovou.
Kajaniho schopnosti budou brzy prověřeny, neboť pákistánská armáda opět čelí rostoucím útokům povstalců z kmenových oblastí poblíž afghánských hranic. Protalibanští bojovníci vystupňovali své útoky na vojáky poté, co v polovině července zkrachovalo příměří. Od té doby se šíří násilí a bombové útoky na pákistánská města, zabito byly již stovky lidí.
K jedněm z nejtvrdších bojů došlo během uplynulého víkendu v oblasti severního Vazíristánu. Podle armádního mluvčího bylo zabito 80 osob, mezi nimi 20 pákistánských vojáků. Místní zdroje agentury Reuters mluví i o 10 mrtvých civilistech.
Podobné vojenské akce jsou mezi Pákistánci široce nepopulární. Jsou vnímány jako důsledek tlaku Spojených států. Washington totiž dlouhodobě usiluje o to, aby Mušaraf tvrdě zasáhl proti bojovníkům Talibanu a al-Kajdy, kteří se v hornatých oblastech při afghánských hranicích skrývají.
Bezpečnostní analytici varují, že by se nižší členové armády mohli oficiální proamerické politice začít protivit. Svědčí o tom prý i skutečnost, že více než 200 pákistánských vojáků, které ozbrojenci v poslední době zatkli, se prý vzdalo bez boje.
Obavy z neklidné situace v zemi dnes dále posílila zpráva o pádu jednoho ze tří vrtulníků, které doprovázely Mušarafa při jeho cestě do Kašmíru. Při neštěstí zahynuli čtyři vojáci a osm dalších osob utrpělo zranění, včetně Mušarafova mluvčího Rašída Kurešího. Prezident ale byl v jiném vrtulníku a dorazil na „místo určení" bezpečně. Mušaraf do regionu cestoval u příležitosti druhého výročí ničivého zemětřesení.
Pákistánské zdroje vyloučily, že by se jednalo o útok. Na vině prý byla technická závada. 
Mušaraf byl přitom v minulosti terčem minimálně tří nezdařených atentátů ze strany islámských radikálů. Při posledním z nich v červenci se extremisté pokusili sestřelit jeho letadlo krátce po startu z vojenského letiště ve městě Rávalpindí nedaleko Islámábádu.
V prosinci 2003 byly na Mušarafa spáchány dva neúspěšné atentáty v rozmezí jedenácti dnů, oba se odehrály v Rávalpindí a jsou připisovány radikálům blízkým teroristické síti Al-Káida.
Atentáty jsou v Pákistánu časté. Předchozí vojenský vládce Pákistánu Muhammad Zijául Hak zemřel při neobjasněném výbuchu pákistánského vojenského letounu v roce 1988 společně s americkým velvyslancem Arnoldem Raphaelem a s několika dalšími generály.
Dnešní havárie se udále bezprostředně po víkendových prezidentských volbách, které část pákistánské opozice bojkotovala s poukazem na skutečnost, že Mušaraf je v rozporu s ústavou současně šéfem státu i armády.
Prezident, který se k moci dostal v roce 1999 právě díky vojenskému puči, slíbil, že se armádního vedení do 15. listopadu vzdá, jen díky své oslabené pozici a dlouhodobému nátlaku jeho protivníků. V ten den by měl skládat prezidentskou přídasu. Poslední slovo by ale stále mohl mít Mušarafovi nepříliš přátelsky nakloněný Nejvyšší soud, který se jeho způsobilostí pro prezidentský úřad zabývá. Přestože se většina analytiků shoduje, že Mušarafa nakonec schválí, rozhodnutí padne až 17. října.
Stabilizace země, která je klíčem k celému regionu, ale ještě není zdaleka v dohledu.
Na fotografiích: (1) Parvíz Mušaraf na tiskové konferenci v Islámábádu po zveřejnění jeho sobotního vítězství, (2) Parvíz Mušaraf s novým šéfem pákistánské armády Ašfakem Parvízem Kajanim v Islámábádu, 6. řájna, (3) Trosky zříceného Mušarafova vrtulníku, 8. října.
Foto: AP
