Papež poprvé prohlásil za svatou indiánku. Uměla prý zázraky

Zahraničí
21. 10. 2012 14:15
Papež Benedikt XVI. žehná během modliteb.
Papež Benedikt XVI. žehná během modliteb.

Papež Benedikt XVI. v neděli poprvé v dějinách katolické církve prohlásil za svatou severoamerickou indiánku. Stala se jí Kateri Tekakwithaová zvaná Lilie (indiánského kmene) Mohavků, která žila v 17. století. Spolu s ní bylo při dnešní kanonizační liturgii ve Vatikánu svatořečeno dalších šest lidí. Slavnostního obřadu se na Svatopetrském náměstí zúčastnilo 80 tisíc lidí.

Kanonizaci Tekakwithaové bylo přítomno také nejméně 1500 kanadských poutníků, z nichž naprostou většinu tvořili severoameričtí indiáni ve svých tradičních oděvech.

Tekakwithaové, která žila v letech 1656 až 1680, se přisuzovala zázračná uzdravení lidí.

"Kateri nás dojímá svou laskavostí v jejím životě při absenci vnější podpory a svou odvahou ve svém zvláštním poslání. Obohacuje se v ní víra a kultura. Nechť nám její příklad pomáhá žít tam, kde jsme, aniž bychom se zříkali toho, kdo jsme," prohlásil papež.

Dvě řádové sestry s obrázkem Kateri Tekakwithaové.Podle agentury Reuters byly v davu rovněž stovky poutníků z USA, kde má indiánské předky 2,5 milionu lidí, z nichž 680 tisíc jsou katolíci. Mezi poutníky dnes byl i 12letý chlapec, jenž podle AP v roce 2006 přežil nákazu smrtelným masožravým virem, což Vatikán přisoudil zázračnému zásahu Kateri. Vyléčený Jake Finkbonner je příslušníkem indiánského kmene Lummiů.

"Svatá Kateri, ochránkyně Kanady a první svatořečená mezi původními Američany, svěřujeme ti obnovu víry mezi prvními národy a v severní Americe!" prohlásil papež ve své homilii, v níž střídal francouzštinu, angličtinu, němčinu a italštinu.

Indiánka se narodila v oblasti dnešního státu New York v USA v roce 1656, tedy v době, kdy indiánské kmeny mezi sebou bojovaly. Téměř slepá dívka konvertovala z iniciativy jezuitů na křesťanskou víru a udivovala prý misionáře svým smyslem pro vše posvátné.

Náčelníci jejího kmene Mohavků jí nadávali a vyhrožovali. Kateri se raději odstěhovala do vzdálené vesnice v oblasti dnešního Montrealu, kde se věnovala víře a léčení až do své smrti v pouhých 24 letech. Sama se prý trestávala vkládáním žhavých uhlíků mezi prsty nebo spaním na trnové posteli.

Kanadští poutníci na Svatopetrském náměstí v Římě.Za svaté byli dnes prohlášeni také francouzský jezuita Jacques Berthieu (1838-1896), františkánka německého původu Maria Anna Copeová (1838-1918), filipínský učitel náboženství Pedro Calungsod (1655-1672), bavorská laička Maria Schäfferová (1882-1925), italský kněz Giovanni Battista Piamarta (1841-1913) a španělská misionářka María del Carmen (1848-1911).

Dnešní kanonizace zvýšily na 44 počet svatých, které vyhlásil papež Benedikt XVI. od svého nástupu do čela římskokatolické církve v roce 2005.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Vladimir Putin

Stále výsměch. Moskva chce mír, ale nevzdá se cílů války, řekl Putin Trumpovi

Zahraničí
3. 7. 2025
ilustrační foto

Ukrajinské rakety zabily ruského generála, oblíbence Putina. Povýšil ho

Zahraničí
3. 7. 2025
Amelia Earhartová a Fred Noonan, pilotka, navigátor

Američané znovu hledají letadlo Amelie Earhartové. Vyřeší záhadu?

Zahraničí
3. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ