Počet obětí nášlapných min rok od roku roste. Podle organizace Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min si loni jejich výbuchy vyžádaly 2793 obětí a více než 4400 zraněných. V roce 2016 to přitom bylo zhruba 2500 a v roce 2015 se jejich obětí stalo 1900 lidí. Organizace předpokládá, že skutečný počet obětí je ještě mnohem vyšší.
Osmdesát sedm procent všech loňských obětí nášlapných min byli civilisté. Počet mrtvých stoupá navzdory tomu, že se díky úsilí úřadů, nevládních organizací i jednotlivců podařilo loni 168 tisíc min zničit.
Podle mezinárodní kampaně za zákaz min se podařilo prokázat, že v loňském roce nové nášlapné miny položila Barma jako stát, v Afghánistánu, Kolumbii, Indii, Barmě, Nigérii, Pákistánu, Thajsku a Jemenu je položili některé z místních ozbrojených skupin.
Oblasti, ve kterých je možné narazit na nášlapné miny, jsou nadále i v Evropě. Týká se to především zemí bývalé Jugoslávie, větší zaminované oblasti jsou stále v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku.
Ottawská konvence o zákazu nášlapných min, která zakazuje použití, skladování, výrobu a převod těchto výbušných zařízení, vstoupila v platnost v roce 1999 a dosud ji ratifikovalo přes 164 států včetně Česka. Naposledy v roce 2017 se připojily Srí Lanka a Palestina.
