Evropský parlament ve Štrasburku schválil dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání evropských bankovních dat Američanům. To má údajně pomoci v boji s terorismem.
Přechodnou verzi dohody v únoru zákonodárci i přes tlak z Washingtonu smetli ze stolu, mimo jiné kvůli tomu, že nezajišťovala dostatečnou ochranu dat. Výtky se podle lídra socialistů Martina Schulze týkaly třeba toho, že občané na základě přechodné úmluvy neměli mít právo být informováni o předávání dat či mít k nim přístup, nebo se proti tomu odvolat k justici.
"Někteří levicoví poslanci skrývali svůj antiamerický postoj s odůvodněním, že smlouva nedostatečně chrání osobní data. Připomínám, že tyto obavy jsou liché, neboť od osudného září 2001 není znám jediný případ zneužití osobních údajů Evropanů. Svým neodpovědným postojem pak přivodili nejistý právní stav, který v oblasti kontroly finančních transakcí mezi EU a USA nastal," vyjádřila svůj názor česká lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová.
Česká europoslankyně nicméně není expertkou na ochranu dat a proti původní dohodě Bruselu s USA se postavila i řada konzervativních poslanců. Nešlo tedy o takzvaný "antiamerikanismus".
Nakonec se však podařilo dosáhnout přijatelného kompromisu, který by měl platit pět let. "Dostali jsme prakticky vše, co jsme (v rámci ochrany dat a osobních údajů) chtěli," komentovala to nedávno eurokomisařka Cecilia Malmströmová. Dnešní schválení se tak všeobecně čekalo.
Smlouva se netýká převodů a transakcí mezi lidmi nebo firmami v rámci EU, nýbrž jen dat o finančních tocích mezi unií a třetími zeměmi. Europol (unijní policejní organizace) bude prověřovat, zda žádost USA o předání dat je odůvodněná. Roithová podotkla, že systém zpracování dat podezřelých transakcí existuje pouze v USA. Pokud by byl i v EU, pak by smlouva byla zbytečná.
Všechna data zasílaná do USA by podle nového textu měla být založena na protiteroristických vyšetřováních, a nikoli na náhodných kontrolách či profilování možných podezřelých, jak to mohlo být podle přechodné verze odmítnuté europoslanci.
Američané však budou mít i tak k dispozici řadu osobních informací, jako třeba kdo danou transakci odeslal a kdo ji přijal, jeho jméno, identifikační číslo či adresu. Databáze spravovaná společností SWIFT, která sídlí v Bruselu, zahrnuje bankovní data a údaje z asi osmi tisíc finančních institucí ve 200 zemích.
Jedním z největších vyjednávacích úspěchů Evropského parlamentu je, že Brusel během pěti let vybuduje vlastní systém vyhodnocování informací SWIFT, jež mají být vyhodnocovány, a tím učiní zbytečným masový transer citlivých dat do USA.