Meteorologické jevy
Přibývá počet přírodních katastrof, přesto je počet obětí menší

Počet přírodních katastrof se v posledních 20 letech výrazně zvýšil. Upozorňuje na to Světová meteorologická organizace (WMO). Počet obětí přírodních katastrof se snižuje, naopak roste hodnota způsobených škod. V budoucnu se podle WMO bude patrně také zvyšovat počet lidí, kteří budou kvůli extrémním meteorologickým jevům potřebovat mezinárodní humanitární pomoc. V roce 2018 jich bylo 108 milionů.

WMO od roku 1970 do roku 2019 napočítala zhruba 11 tisíc přírodních katastrof, přes 6700 z nich bylo zaregistrováno v posledních 20 letech. Více než 40 procent extrémních meteorologických jevů tvořily záplavy, dalších 35 procent bouře. "Kvůli změnám klimatu se vyskytují extrémní meteorologické a klimatické fenomény častěji, jsou silnější a mají vážnější dopad," dodává ve své zprávě WMO.

Počet obětí extrémních meteorologických jevů od 80. let, kdy jich WMO napočítala 667 tisíc, klesá. V posledním desetiletí, v letech 2010 až 2019, zahynulo kvůli přírodním katastrofám 185 tisíc lidí. Na druhé straně neustále roste hodnota způsobených škod. Podle WMO přírodní katastrofy způsobily v letech 2010 až 2019 škody v hodnotě 1,4 bilionu dolarů (32,4 bilionu korun), v předchozím desetiletí to bylo 942 miliard dolarů (zhruba 22 bilionů korun).

WMO očekává, že do roku 2030 se zvýší o polovinu počet lidí, kteří kvůli přírodním katastrofám každoročně potřebují mezinárodní humanitární pomoc. V roce 2018 jich bylo 108 milionů.

"Systémy včasného varování jsou nezbytné pro prevenci přírodních katastrof a adaptaci na změny klimatu," tvrdí WMO. Systémy podle ní umožňují "být připraven a reagovat ve správný moment". Největší nedostatky v rozvoji těchto systémů vykazují chudé a africké země, které také patří k těm, které důsledky extrémních meteorologických jevů ohrožují nejvíce.