Blonďák a Bak jsou společně se svými pány nejnovějšími přírůstky českého kontingentu na základně FOB Shank. Jejich úkolem je podpora pyrotechniků. Budou hledat bomby a nebezpečné IED (improvizované výbušné nástrahy), které už v Afghánistánu zabily a zmrzačily mnohé vojáky i civilisty.
Jednatřicetiletý Jaroslav Kougl z žatecké základny má za sebou už pět misí. Válečná zóna pro něj není novinkou, působil například v Iráku nebo v Kosovu. Přesto si na základnu FOB Shank v afghánském Lógaru jeho čtyřletý labrador Blonďák zvyká pomalu. „Rychle se unaví. Je to tou nadmořskou výškou a výkyvy teplot. Přes den je tu kolem čtyřiceti stupňů a v noci deset," popisuje počáteční problémy Kougl. „Ale zatím to jde. Rakety na základnu nepadají," usmívá se.
S kolegou Ondřejem Novotníčkem a jeho německým ovčákem Bakem budou střežit bezpečnost českého kontingentu i Američanů na základně. „Budeme například kontrolovat přijíždějící nákladní automobily, jestli neskrývají výbušniny," říká Kougl.
Úkoly mají stejné jako pyrotechnici. Jejich psi jsou totiž bombaři. Umějí prý vyčmuchat jakoukoliv výbušninu. „Znají čtyřiadvacet látek a máme zaručeno, že kdokoliv vyrábí bombu, měl by některou z nich použít," ví už dobře Novotníček.
„Nedá se jet na výcvik"
V terénu však nic není tak jednoduché jako na cvičišti. Zkušený psovod musí do nejmenší podrobnosti znát chování svého čtyřnohého svěřence. Záleží na jeho zkušenostech, protože i když pes výbušninu pozná, nemusí zareagovat a hlásit bombu jako podle příručky. „Vzorky jsou podobné jako u nás doma, ale trhavina může být cítit trochu jinak. Pes se pak chová jinak, chodí okolo a už záleží na psovodovi, co z toho vyvodí," vysvětluje Kougl.
Aby dal jasný příklad, Novotníček přirovnává pach bomby k pití piva: „Je to, jako když pijete rádi třeba Plzeň, ale došla, a vy musíte si dát Krušovice. Taky ten půllitr nevypijete najednou a šklebíte se při tom. Stejně ani pes nepřiběhne k bombě hned a neštěká jako na lesy."
Kougl ani Novotníček nejsou v oboru žádní nováčci. První jmenovaný vyhrál mistrovství Evropy v družstvech psovodů. Na misi v Kosovu hledal drogy, ale vojáci byli prý až na jednoho vždycky „čistí". O tři roky mladší Novotníček má posádku na veterinární základně Grabštejn. Také on se může pochlubit úspěchy z armádních soutěží.
Ani soutěže, ani výcvik se však nepřiblíží práci v terénu, zvlášť v nebezpečném Afghánistánu, kde nevybuchlá munice a stará minová pole nejsou nikdy daleko. „Tady už se nedá jet na výcvik," konstatuje Kougl.
Foto: Filip Snášel
