Putin vychvaluje „Varšavskou smlouvu II“

Ruský prezident Vladimir Putin, jeho čínský protějšek Chu Ťin-tchao a další čtyři středoasijští prezidenti se dnes zúčastnili bezprecedentního společného vojenského cvičení Mírová mise na Urale. Zakončili tak letošní summit tzv. šanghajské šestky (SCO). Západ se obává, že Putin se z tohoto stále významnějšího spolku snaží učinit obdobu někdejšího Varšavského paktu.

Dnešní závěrečnou část manévrů u Čeljabinsku na Uralu pozorně sledovaly také Spojené státy, ovšem pouze zpovzdálí. Jejich žádost o pozorovatelský statut při Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO, rusky ŠOS) byla totiž už loni odmítnuta.

Washington má k nervozitě důvod. Původně vznikla roku 1996 šanghajská pětka na upevnění příhraniční spolupráce. Roku 2001 byla pětka rozšířena o Uzbekistán a přejmenována na SCO. Jednacími jazyky jsou ruština a čínština.

Jeho členy jsou Rusko, Čína a čtyři středoasijské státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán. Roku 2004 obdrželo status pozorovatele Mongolsko, o rok později Írán, Indie a Pákistán (viz TÝDEN 45/05).

SCO si stále výrazněji buduje pověst antiamerického spolku. Prezident Putin si na protizápadní image uskupení zřejmě zakládá. Zřejmě věří, že se z SCO stává blokem, který bude zanedlouho dostatečně mocný, aby se Západu postavil.

Několik ruských provládních novin píše po včerejším zasedání o nástupu „anti-NATO" a „Varšavském paktu II" Každoroční summit SCO se letos konal v kyrgyzském hlavním městě Biškeku a Putin zde vyzdvihl rostoucí sílu této aliance. „Rok za rokem se SCO stává významnějším faktorem v posilování bezpečnosti a stability ve středoasijském regionu," prohlásil.

Hostitelům věnovali Putin i Chu pozornosti v podobě slibů. Ruské investice do kyrgyzské ekonomiky v nejbližší době dosáhnou výše dvou miliard dolarů. Číňané slíbili zainvestovat plynovod a silnici do Číny.

V duchu svých dřívějších narážek na americký „unilateralismus" a „diktát" pak dodal, že je přesvědčen o zbytečnosti pokusů řešit globální a regionální problémy osamoceně.

Agenda summitu se soustředila převážně na posilování energetické spolupráce ve střední Asii, jejíž surovinové zdroje výrazně zvyšují geopolitický význam celého regionu. Západ se sice snažil posílit zde svou přítomnost, ale v závodech o uplatnění svého vlivu nyní zaostává za Ruskem a Čínou.

Šanghajská šestka má však i širší ambice. Jejími členy by se rády staly jaderné mocnosti Pákistán a Indie, které mají nyní statut pozorovatele, a dále také Mongolsko a Írán, jehož prezident Mahmúd Ahmedínežád byl na včerejším summitu hostem.

Mezi hosty také patřil kábulský prezident Hamíd Karzáí, jemuž se mimo jiné dostalo slibu rozsáhlé pomoci při ovnově země od čínského protějšku Chua.

Šlo o další provokaci Washingtonu, pro nějž by íránské členství znamenalo velký problém. Stejně jako NATO, i SCO totiž stanovuje, že útok na kteréhokoli jejího člena je hodnocen jako útok na všechny. Spojené státy by tak v případě útoku na Írán proti sobě měly Rusko a Čínu.

Navzdory Putinovým proklamacím se ale analytici shodují, že mezi členskými státy šestky panují mnohé antagonismy a zdaleka není tak soudržná a akceschopná, jak se snaží působit.

Rusko se s Čínou spojuje z důvodu momentální prospěšnosti, ale historicky mezi nimi vždy panovala nedůvěra. Čína má také na rozdíl od Ruska mnohem menší zájem vymezit se proti Spojeným státům a íránské členství by tak zřejmě zablokovala.

Středoasijské země jsou zároveň ostražité vůči Rusku a Číně, které soupeří o jejich energetické zdroje. Tolerance Moskvy i Pekingu pro jejich autokratické způsoby vládnutí je pro ně ale momentálně výhodnější než demokratizační požadavky USA.

V minulých týdnech se na spolupráci při těžbě plynu dohodl americký ropný koncern Chevron s Gurbanguly Berdimuhammedovem, novým vládcem Turkmenistánu. Rusové nechtějí připustit, aby se země bohatá na zemní plyn a prodávající tuto surovinu Gazpromu, dostala z kontroly Kremlu.

Turkmenský vůdce letos prolomil zásadu neutrality, kterou jeho diktátorský předchůdce zakotvil v ústavě, a přijal pozvání do Biškeku. Přidruženým členem SCO nicméně Turkmenistán není.

Vojenské cvičení u ruského Čeljabinsku je podle britského listu Telegraph připomínkou, že globální rovnováha se přesouvá. Čína zde vůbec poprvé využila své jednotky, tanky a letadla ve společné zahraniční akci. Cílem cvičení s 7500 vojáky byla sice simulace zásahu proti teroristům, pozorovatelům ve Washingtonu ale dává další námět k přemýšlení.

Na fotografiích: 1) Vladimir Putin a Chu Ťin-tchao, 2) Představitelé Šanghajské šestky na dnešním vojenském cvičení, 3) Vladimir Putin sleduje dnešní cvičení.

Foto: AP