Pákistánský Nejvyšší soud zhusta obsazený stoupenci prezidenta Mušarafa ve čtvrtek neuznal ani pátou a poslední petici proti nástupu vládnoucího generála do druhého volebního období. Soud mu tak dal možnost odstoupit z armádní funkce a usednout na dalších pět let do prezidentského křesla.
Dlouho očekávaný soudní výnos přichází v době, kdy Pákistánu hrozí kvůli trvajícímu výjimečnému stavu druhé zastavení členství v organizaci Commonwealth. Poprvé musel Mušaraf žádat Commonwealth o odpuštění po puči v roce 1999, který ho vynesl k moci.
Šéf justice za výjimečného stavu Abdal Dodžár podle agentury Reuters prohlásil, že poslední překážka prezidentova znovuzvolení je odstraněna. Generální prokurátor Málik Kajjúm řekl, že předpokládá složení prezidentské přísahy „do víkendu, nebo ihned poté".
Mušarafův hlavní právní poradce Šarífundín Pirzádá se k činitelům justice připojil a také nenašel žádné překážky, které by mohly v nástupu do funkce generálovi zabránit. „Teď nám to musí dát soud na papíře," řekl.
Mušaraf opakovaně slíbil opustit svou velitelskou funkci a složit přísahu už jako civilní osoba. Tento postup nazývá přesunem k civilisty vedené demokracii. Opuštění vojenského postu však podmiňoval soudním schválením voleb.
Zatímco Spojené státy, hlavní spojenec Pákistánu v tažení proti al-Kajdě, Talibanu a dalším radikálním islamistům v pohraničí, dali Mušarafovi v jeho jednání v celku volnou ruku, opozice by se mohla před všeobecnými volbami osmého ledna prezidentovi postavit.
Ukazatelem, že se věci vrací k normálu se stala burza v Karáčí. Hlavním faktorem k posilování akcií se stala podpora amerického prezidenta Bushe jeho pákistánskému protějšku. Také očekávání zamítavého výnosu soudu proti poslední petici pomohlo nynější síle pákistánské burzy, která už je jen dvě procenta pod úrovní z doby před vyhlášením výjimečného stavu.
Bush jako součást problému
V obavě z nepříznivého soudního rozhodnutí ve věci prezidentských voleb před třemi týdny Mušaraf vyhlásil v zemi výjimečný stav. Opatření zahrnovala pozastavení platnosti některých ústavních svobod, vyhození šéfa justice, pročištění Nejvyššího soudu a dosazení poddajnějších soudců. Generálovy akce si posléze vysloužily velký mezinárodní odpor.
Vláda tento týden naléhala na třiapadesát národů Commonwealthu, aby ještě počkaly a nepodnikaly proti Pákistánu žádnou akci. Ve čtvrtek totiž vypršelo ultimátum, aby Mušaraf zrušil výjimečný stav a další autoritářská opatření.
Západní vlády se obávají, že omezování demokracie by mohlo vést k pádu nukleárně vyzbrojeného Pákistánu do rukou militantních islamistů.
Někteří lidé v Pákistánu si myslí, že právě Bushova podpora je nedílnou součástí islamistického rébusu v pohraničí. „Jsem velice rozzlobený z přístupu, který má (Bush) k téhle zemi, protože by si měl uvědomit, jakou jsme mu dali podporu jako národ," prohlásila občanská aktivistka Šahnáz Bucharíová, hlavní koordinátorka Progresivní ženské asociace.
Mušaraf od úterý propouští zadržené právníky, aktivisty a opoziční činitele. Zatím jich odešlo na svobodu zhruba pět tisíc. Na druhou stranu zůstává mnoho důležitých právníků a soudců v domácím vězení.
Prezident se i přes vstřícné kroky ocitá v ohrožení politické izolace. Bývalá premiérka Beánzír Bhuttová a Naváz Šaríf prohlásili, že se dohodnou na společném postupu. Lednovým volbám tak hrozí bojkot a ztráta důvěryhodnosti.
Foto: AP
