Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v pondělí zahájil dvoudenní návštěvu Běloruska věnovanou posílení vzájemných vztahů, které běloruský prezident Alexander Lukašenko nazval "strategickým partnerstvím". Oba prezidenti, znepřátelení se Západem, patří k nejizolovanějším politikům na světě.
"Máme obrovský potenciál v dlouhodobé perspektivě. Posílení vztahů mezi Íránem a Běloruskem prospěje regionální a globální bezpečnosti," prohlásil Ahmadínežád na záběrech z uvítání v Lukašenkově sídle. "Bělorusko je připraveno ke spolupráci ve všech oblastech," ujistil Lukašenko a vyslovil se pro rozvoj "strategického partnerství" mezi oběma státy. Íránský prezident zároveň svého hostitele označil za "jednoho ze svých nejlepších přátel".
Ahmadínežád, doprovázený ministry zahraničí a obchodu i šéfem íránské automobilky, oplácí svou návštěvou Lukašenkovu cestu do Teheránu v listopadu 2006, kde běloruský prezident podpořil íránský jaderný program.
Lukašenko nyní, po ochlazení vztahů s Moskvou kvůli zdražování ropy a plynu, hledá nové zdroje energie pro běloruskou ekonomiku, a to včetně Libye a Venezuely, jejíhož prezidenta Huga Cháveze hostil loni v červenci. Analytici však od schůzky obou prezidentů podle agentury Reuters čekají spíš vřelá slova na přivítanou a výrazy nepřátelství vůči USA, než konkrétní výsledky.
Formuje se antiamerický blok
Ahmedínežád a Lukašenko podle komuniké opravdu shodně kritizovali "jednopolární svět", zformovaný americkou politikou, a diskutovali o energetice a obchodní výměně. Podepsali rovněž sérii obchodních dohod, zejména v petrochemickém sektoru, jakož i v oblasti výroby aut a traktorů. Obchodní výměna mezi oběma státy zatím dosahuje jen 35,5 milionu dolarů ročně.
Běloruští experti, oslovení agenturou AFP, kromě formování "antiamerického bloku" nevylučovali, že na pořad by se mohly dostat i jednání o zbraních či výměně jaderných technologií, protože Lukašenko pomýšlí na postavení vlastní jaderné elektrárny a disponuje specialisty na zbraně sovětského původu. Dohodu o obranné spolupráci oba státy uzavřely už v lednu. V minulost se spekulovalo i o prodeji ruských protiletadlových systémů Íránu prostřednictvím Minsku, ale Moskva tato tvrzení demnentovala.
Oba režimy čelí ostré kritice ze Západu. Írán za jaderný program, který budí obavy z vývoje jaderné zbraně, a Bělorusko za porušování lidských práv; Lukašenko bývá označován za posledního evropského diktátora.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov opět vybídl k řešení problémů okolo íránského jaderného programu v dialogu, přičemž úsilí mezinárodního společenství by se mělo soustředit výhradně na nešíření jaderných zbraní. "Považujeme každou snahu izolovat Teherán či využít problémů okolo jaderného programu k jiným cílům za krajně kontraproduktivní a krátkozrakou," prohlásil Lavrov při návštěvě Baku.
Rusko už využilo svého postavení stálého člena Rady bezpečnosti OSN k zmírnění sankcí, požadovaných Západem proti Íránu.
Foto: ČTK
