Velitel ruských strategických raketových sil Nikolaj Solovcov dnes nevyloučil, že objekty americké protiraketové obrany v České republice a v Polsku a výhledově i jiné podobné objekty se mohou stát cílem pro ruské rakety.
Moskva by tak zajistila, že nebude snížen potenciál ruského jaderného odstrašení, řekl generál v odpovědi na novinářskou otázku ohledně možné reakce na rozmístění prvků amerického obranného systému ve východní Evropě.
Rusko již v devadesátých letech opustilo doktrínu nepoužití jaderných zbraní jako první. Po nástupu Vladimira Putina do funkce ruského prezidenta se změnil i koncept ruské národní bezpečnosti. Změna oproti konci minulého století vzhledem k použití jaderných zbraní nastala především v tom, že Rusko po roce 2000 může podle nového dokumentu týkajícího se národní bezpečnosti použít nukleární prostředky i proti státu, který nevlastní jaderné zbraně, ale zaútočil ve velkém měřítku konvenčními silami nebo se podílí na konvenčním útoku několika států proti Ruské federaci.
Přijetí nového konceptu národní bezpečnosti před osmi lety bylo určeno hlavně jako výstraha Severoatlantické alianci. V oficiálním dokumentu Koncepce národní bezpečnosti Ruské federace (Koncepcia nacionalnoj bezopasnosti Rossijskoj Federacii) se přímo praví, že jedna z hrozeb pro národní bezpečnost Ruské federace je „posilování vojenskopolitických bloků, především expanze NATO na východ".
Ještě před začátkem války v Iráku nebo invazí členských států Severoatlantické smlouvy do Afghánistánu Rusko identifikovalo jako hrozbu „přechod NATO k praktikám využívání vojenské síly mimo jeho prostor zodpovědnosti". To může podle konceptu ruské národní bezpečnosti bez řádného projednání v Radě bezpečnosti OSN „vést k destabilizaci celé globální strategické situace".
Podle už podepsaných dohod se Spojenými státy má být v České republice umístěn radar a v Polsku deset antiraket jako součást zamýšleného amerického protiraketového štítu. Rusko považuje štít za hrozbu pro svou bezpečnost.
"Jsme nuceni přijímat odpovídající opatření, která za žádných okolností nedovolí devalvaci ruského potenciálu jaderného odstrašení. A nemohu vyloučit, že v případě, že nejvyšší vojensko-politické vedení země přijme odpovídající rozhodnutí, mohou být jako cíl pro část našich raket zvoleny jak objekty protiraketové obrany v Polsku a v České republice, tak v delší perspektivě i jiné podobné objekty," řekl Solovcov.
Zvláštní znepokojení ruského vedení nevyvolává podle něho ani tak to, že v Polsku bude deset antiraket a v ČR radar, "jako to, že ohledně vytvářeného amerického globálního systému protiraketové obrany nevládne transparentnost".
"Kdyby Američané přijali právní závazek, že umístí jen deset raket v Polsku a jeden radar v České republice a že tam nikdy nic dalšího stát nebude, bylo by možné se s tím smířit. Ta desítka antiraket není schopna doopravdy devalvovat potenciál úderné skupiny (ruských) raketových vojsk, i když samozřejmě určitý negativní důsledek by mohla mít. Ale jde o to, že USA na sebe nechtějí brát žádné právní závazky a jen pořád tvrdí 'my vás neohrožujeme'. Mezinárodní právo bere v úvahu pouze dokument. Ale dokument, který by říkal, že podoba americké protiraketové obrany bude taková a taková, tu není," prohlásil generál.
Oznámil dále, že do konce roku uskuteční ruská raketová vojska čtyři pokusy s odpálením mezikontinentálních balistických raket, mezi nimi i rakety RS-24. Ta bude mít podle něho vícenásobnou hlavici se zásadně novým vojenským vybavením. Raketa byla už dvakrát úspěšně vyzkoušena loni, řekl Solovcov.
Hovořil také o raketě Topol-M a prohlásil, že její vlastnosti prakticky znemožňují její zaznamenání systémy protiraketové obrany. Dodal, že do konce letošního roku budou mít ruská raketová vojska 65 odpalovacích stanovišť pro Topol-M.
Foto: Reuters, AP, archiv
