Zbrojení
Biliony pro ruskou armádu. Za USA však Moskva jen pokulhává
18.10.2014 07:00
Ruská federace usilovně modernizuje svou armádu a investuje do ní ohromné sumy. V budoucnu mají vojáci dostávat celou pětinu státního rozpočtu. Domácí kritici se obávají, že nebude dost peněz na tolik potřebné investice do vzdělávání, zdravotnictví nebo regionálního rozvoje.
Moskva chce vydávat na zbrojení více peněz než dosud. Vyplývá to podkladů návrhů zákona o rozpočtu federace na léta 2015 až 2017, které tento týden předložila vláda Státní dumě, druhé parlamentní komoře.
Podle ruského tisku by zbrojní výdaje v příštím roce měly stoupnout o 33 procent. Konkrétně to znamená sumu v přepočtu zhruba 1,73 bilionu korun. Velikost sousta pro armádu se tak v celkovém obrazu rozpočtového koláče zvětší z 17,7 na 21,2 procenta.
Že chce Kreml dávat na vojsko a na modernizaci zbrojních podniků přes tři biliony rublů, oznámil nedávno prezident Vladimir Putin při svém vystoupení na investičním fóru Russia Calling.
V případě firem existuje snaha je částečně zprivatizovat a změnit v akciové společnosti. Putin poukázal na to, že už 25 procent produkce zbrojních firem má civilní pozadí. Příkladem je Suchoj, jenž nevyrábí jen bojové letouny ale také středně těžký dopravní Suchoj Superjet 100, který je určený pro místní a středně dlouhé linky.
Pokud jde o částečnou privatizaci zbrojařů, šéf Kremlu je přesvědčen, že je to výhodné pro jejich další rozvoj. Alexandr Derjugin, ředitel centra pro regionální reformy při Ruské akademii národního hospodářství a státní služby, konstatuje, že podíl zbrojních výdajů na ruském státním rozpočtu se zvyšuje setrvale. "Roku 2011 odpovídala suma vydaná na zbrojení zhruba 2,8 procenta hrubého domácího produktu, do roku 2016 se zvýší na 3,8 procenta," říká.
Spojené státy však na tento účel vydávají stále výrazně více peněz. Pro srovnání, USA nyní dávají na zbrojní průmysl 4,4 procenta HDP, Británie 2,5 procenta HDP. Zde je ovšem třeba připomenout, že Londýn v tomto směru začal tvrdě šetřit. Ještě v devadesátých letech minulého století vydával přibližně čtyři procenta HDP a v padesátých letech to bylo dokonce více než osm procent HDP.
Viděno procentuálně se Rusko v mezinárodním srovnání pohybuje kdesi ve středu tabulky, zdůrazňuje Anton Soroko z u investičního holdingu FINAM. Absolutní špičku představují podle něj Američané s 600 miliardami dolarů (asi 12 bilionů Kč) v roce 2013. "To je více peněz, než se použije na modernizaci ruské armády do roku 2020."
Masivní investice do ruského zbrojního průmyslu vedly mimo jiné k tomu, že roku 2011 rezignoval na svůj úřad ruský ministr financí Alexej Kudrin. Na plánované zvýšení výdajů na zbrojení je třeba se dívat i z tohoto úhlu.
Derjugin se na plány Kremlu dívá kriticky. "Protože se tak moc zvýšily výdaje na armádu ze státního rozpočtu, je nyní rozpočtový deficit." Navíc se snížily investice na regionální úrovni.
Derjugin poukazuje na výzkumy, podle nichž se vyšší výdaje na zbrojení neprojevily pozitivně v růstu HDP, maximálně byl zaznamenán jen malý růst. "Dlouhodobě je třeba investovat do vzdělání a zdravotní péče," míní.
Také Soroko poukazuje na fakt, že vyšší finanční podpora zbrojního průmysl jde na úkor sociálních výdajů: "To je zarážející."
Ruská vláda však takové pochyby nesdílí. Podle údajů ruského ministerstva průmyslu podnítily zakázky zbrojnímu průmyslu od ledna do srpna 2014 jeho růst. Stavba lodí, letadel, kosmické techniky i dalších dopravních prostředků stoupla o 29,9 procenta, sdělilo vedení rezortu.
Odběrateli produktů, k nimž vedle zmíněných patří i železniční vagony, vrtulník, ponorky a jiné, jsou hlavně stát nebo státní koncerny - rovněž ze zbrojní branže.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.