Futuristické prognózy o nadcházející bitvě o Arktidu nemají žádné opodstatnění, všechny problémy mohou být řešeny v duchu partnerství. Na mezinárodním Arktickém fóru v Moskvě to dnes prohlásil ruský premiér Vladimir Putin.
Podle jeho slov se v Arktidě, nesmírně bohaté na zásoby energií, skutečně protínají důležité geopolitické a ekonomické zájmy různých zemí, ale všechny sporné otázky včetně problematiky vymezení pobřežního šelfu prý mohou být vyřešeny v duchu partnerství. Jako příklad dobré spolupráce Putin uvedl dohodu Ruska s Norskem, které ve středu uzavřely dlouholeté spory o vytyčení vzájemné námořní hranice v Arktidě.
Rusko provádí oceánografický a geologický průzkum, aby potvrdilo svůj nárok na více než milion kilometrů čtverečních arktického šelfu, a výsledky svého šetření předá OSN, řekl na fóru poradce Putina pro otázky klimatu Aleksandr Bedrickij. Podle expertů ruské akademie věd je Arktida z hlediska nalezišť surovin, hlavně ropy a zemního plynu, třetí největší světový region po Perském zálivu a Západní Sibiři.
Podle geologického průzkumu na dně Severního ledového oceánu může být až 30 procent světových zásob zemního plynu a asi 13 procent zásob ropy.
Podle konvence OSN o mořském právu mohou být exkluzivní práva kterékoli země na těžbu surovin ze dna oceánů mimo ekonomické zóny široké 200 mil rozšířeny, pokud se prokáže, že daná část dna je pokračováním kontinentálního šelfu. A právě to chce Rusko u některých sporných území dokázat.
V srpnu 2008 dvě ruské ponorky dopravily na dno oceánu na severním pólu ruskou vlajku zhotovenou z titanu. Některé ruské sdělovací prostředky se tehdy vyjádřily v tom smyslu, že pokud jde o rozdělení Arktidy, mělo by se vycházet ze zásady, kdo dřív přijde, ten dřív mele. To ale na Západě vyvolalo velkou kritiku a odpor.
V září 2008 ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval, aby jednání o hranicích v Arktidě bylo co nejdříve uzavřeno. Ruská bezpečnostní rada zároveň zdůraznila, že Moskva si činí nároky na 18 procent dna Severního ledového oceánu.
Takovou žádost chtělo Rusko u OSN podat ještě letos, ale v úterý ruský ministr přírodních zdrojů Jurij Trutněv oznámil, že lhůta podání žádosti do OSN byla odložena na rok 2013.
Spory o vlastnictví různých úseků arktického šelfu spolu léta vedou USA a Kanada, Kanada a Dánsko a také další země.
