Po úterních krvavých nepokojích - které si v Kyjevě vyžádaly nejméně 26 mrtvých, včetně deseti policistů, a stovky zraněných -, svitla na Ukrajině naděje na zklidnění situace. Prezident Viktor Janukovyč a opoziční lídři se pozdě večer dohodli na příměří. Po nastolení klidu mají následovat nové rozhovory o společenském smíru.
Anketa:
Souhlasíte s tím, jak se ukrajinská vláda snaží vypořádat za použití násilí se zčásti násilnými demonstranty v centru Kyjeva?
- Ne. 25%
- Ano. 25%
- Nemám na to jednoznačný názor. 25%
- Je mi to jedno. 25%
Odvrácen byl tak i hrozící úder bezpečnostních sil proti demonstrantům na kyjevském ústředním náměstí Nezávislosti, kde policisté po tvrdých srážkách drží prakticky v obklíčení asi 10 tisíc lidí. Západní státníci s rostoucím důrazem během dne varovali před vyhlášením sankcí.
Prezidentská kancelář ve středu večer oznámila, že se Janukovyč s opozičními předáky dohodl nejen na příměří, ale i na "zahájení jednání s cílem ukončit krveprolití a stabilizovat situaci v zemi v zájmu společenského smíru". Dohodu potvrdil i jeden z opozičních vůdců Arsenij Jaceňuk.
V centru ukrajinské metropole přes den panoval relativní klid po srážkách, které v Kyjevě s plnou silou propukly v úterý. Demonstranti z obav z dalšího zásahu zpevňovali barikády a hromadili zásoby kamení a pneumatik, ovládli i hlavní poštu a sídlo televizní a rozhlasové rady. Policie a vojska ministerstva vnitra se snažily obklíčit náměstí Nezávislosti, kde už tři měsíce trvají protivládní protesty.
Úřady před večerní dohodou o příměří pohrozily nasazením vojenských jednotek proti "extrémistům" a "radikálům" a Janukovyč jmenoval admirála Jurije Ilina novým velitelem armády.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zahájila vyšetřování nejmenovaných politiků podezřelých z pokusu o státní převrat. Ohlásila také "protiteroristickou operaci" po celé zemi vzhledem k eskalaci násilí a skutečnosti, že od úterka se "v rukou zločinců" ocitlo více než 1500 střelných zbraní a 100 tisíc nábojů.
V západních zemích výrazně zesílilo volání po zavedení sankcí. Usilovat o jejich vyhlášení chce polský premiér Donald Tusk i řada dalších západních politiků. "Na Ukrajině se odehrávají nepojmenovatelné a nepřípustné věci. Násilí, brutalita, represe," řekl francouzský prezident François Hollande po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která se vyslovila pro sankce cílené proti viníkům, ale nepostihující celé obyvatelstvo.
Před použitím síly proti pokojným protestům varoval ukrajinské vedení i americký prezident Barack Obama. Pokud bude na Ukrajině pokračovat násilí, může země podle Obamy čelit vážným důsledkům.
Násilí na Ukrajině odsoudil i český prezident Miloš Zeman, česká vláda se vyslovila pro zavedení sankcí vůči lidem zodpovědným za násilí.
Nepokoje znovu zasáhly i některé ukrajinské regiony. Na západě země, v tradiční baště ukrajinského nacionalismu Lvovu, se odpůrci prezidenta Janukovyče zmocnili sídel úřadů a policie a vyhlásili "politickou autonomii" na ústřední moci. Násilnosti hlásí média i z východu země, který většinou stojí pevně za Janukovyčem a jeho vládou. Terčem útoku se tam staly zejména kanceláře opoziční strany Svoboda a proevropského hnutí UDAR.
O sankcích budou jednat ve čtvrtek odpoledne ministři zahraničí EU na mimořádné schůzce v Bruselu. Ministři zahraničí Francie, Německa a Polska ještě předtím dopoledne navštíví Kyjev, kde chtějí jednat s ukrajinskými představiteli i zástupci opozice.
Předseda Evropské komise José Barroso v telefonickém rozhovoru s Janukovyčem "vyslovil šok a úděs" nad střety na Ukrajině a "důrazně odsoudil použití síly k řešení politické krize", uvedla EK.
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že využije veškerý svůj vliv k tomu, aby na Ukrajině zavládl klid a mír. Moskva vyzvala vůdce protivládního povstání, aby zastavili krveprolévání a obnovili dialog se zákonnou státní mocí bez hrozeb a ultimát. Ministerstvo je "rozhořčeno faktem, že vůdci ukrajinské opozice nereagují na akce radikálů a podněcují tak 'hnědou' revoluci," praví se ve stanovisku ruské diplomacie.
Kreml podle mluvčího Dmitrije Peskova pozorně sleduje situaci na Ukrajině, ale přidržuje se zásady nevměšování. Odmítl se vyjádřit i k tomu, kdy uvolní další část z dohodnutého úvěru pro Ukrajinu. Zdroj z ukrajinské vlády agentuře Reuters řekl, že vyplacení druhé splátky z úvěru bylo odloženo do pátku.