Ukrajinská metropole zažila nejkrvavější den od začátku masových protivládních protestů, které v zemi trvají již tři měsíce. Při střetech demonstrantů s policií zahynulo podle některých zpráv až 18 lidí, z toho sedm příslušníků bezpečnostních jednotek, a údajně přes 1000 lidí utrpělo zranění. V plamenech je podle dostupných záběrů část ústředního náměstí Nezávislosti. Násilí v Kyjevě kritizovaly Spojené státy i Evropská unie, český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek kvůli aktuálnímu vývoji chystá usnesení pro středeční jednání vlády.
Situace se vyhrotila poté, co se dav agresivně naladěných demonstrantů dopoledne pokusil proniknout do sídla parlamentu a znovu obsadil kyjevskou radnici. Opozice následně dostala od policie ultimátum, aby do 17.00 zjednala ve městě pořádek. Varovné signály zazněly i z armádního velení, které varuje před chaosem. Večer na náměstí Nezávislosti propukly další střety mezi policejními těžkooděnci a demonstranty.
Pořádkové síly do bojů s demonstranty nasadily gumové projektily, slzný plyn, ohlušující granáty a vodní děla. V ulicích jsou obrněné transportéry, střechy okolních budov obsadili těžkooděnci. Demonstranti útočili na policejní kordony vytrhanou dlažbou a lahvemi se zápalnou směsí, v ulicích znovu vyrostly barikády a hromady zapálených pneumatik.
Opozice se obávala, že se těžkooděnci pokusí rozehnat demonstranty i na náměstí Nezávislosti. Policie se k Majdanu, jak se náměstí říká, postupně blížila a překonala několik barikád. Opoziční vůdce Vitalij Kličko proto těsně před vypršením ultimáta vyzval ženy a děti na náměstí, aby raději odešly a předešlo se tak dalším obětem.
Demonstranti odpalovali dělobuchy a na místě stále hořely ohně. Protestující svolávali do centra Kyjeva své příznivce. Doprava v metropoli však byla značně ztížena, stanice metra jsou uzavřeny a úřady omezily i příjezd do středu města, aby se "zabránilo dalším obětem a vyhrocení násilí".
Napjatá situace vznikla i uvnitř parlamentu, kde opoziční poslanci přes den obsadili předsednické lavice a zablokovali jednání. Blokádou sněmovny opozice protestovala proti neochotě vládní většiny zařadit do jednacího programu debatu o ústavní reformě. Podstatou úpravy hlavního zákona má být návrat ke stavu z roku 2004, kdy hlavní exekutivní pravomoci byly v rukou parlamentu, nikoli prezidenta, jak je tomu nyní.
Poslanci vládní Strany regionů spolu s komunistickými zastupiteli nakonec kvůli blokádě předsednických míst sněmovnu opustili. Opozice z tohoto kroku usoudila, že vládní tábor ztratil zájem na kompromisu a do reformy ústavy se zapojit nehodlá.
V bouřlivé atmosféře pouličních bojů uspořádal v parlamentu tiskovou konferenci vůdce opozičního hnutí UDAR Vitalij Kličko. Prohlásil, že opozice je připravena sestavit novou vládu, ale prezident Viktor Janukovyč musí vyhlásit mimořádné parlamentní volby. "Pouze na prezidentovi závisí řešení nynější politické krize. Pokud to udělá, vyvede zemi z krize. Bude to mužné rozhodnutí," řekl Kličko.
Kličko se spolu s dalším opozičním předákem Arsenijem Jaceňukem pozdě večer vydal na jednání k Janukovyčovi. Obdobná schůzka byla již dříve ohlášena na středeční dopoledne. Jaceňuk večer nabídl vládě příměří, aby se zabránilo dalším obětem.
Ruské ministerstvo zahraničí opět obvinilo z vyprovokování dramatické konfrontace západní státy. V prohlášení uvedlo, že západní státy podněcují radikální síly na Ukrajině k eskalaci napětí a k provokacím. Vyzvalo ukrajinskou opozici k "věcnému dialogu se státní mocí".
Znepokojení nad vyhrocením násilí na Ukrajině vyjádřila šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová i Bílý dům. K zastavení násilí vyzval Kyjev německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Eurokomisař Štefan Füle uvedl, že ho ukrajinský premiér ujistil, že bezpečnostní složky udělají všechno pro to, aby nepoužily zbraně proti protestujícím.
Bouřlivé protivládní protesty na Ukrajině trvají od listopadu, kdy vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU a přiklonila se k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem.
