Stavební dělníci pracující v centru Moskvy na rekonstrukci domu z 19. století objevili ostatky 34 mrtvých. Středeční nález vyvolal rozruch a historici i moskevská policie se zprvu klonili k hypotéze, že jde nejspíše o oběti sovětského diktátora Josifa Stalina, který před 70 lety rozpoutal jednu z největších čistek v ruských dějinách.
Dnešní poznatky však této verzi protiřečí. Případ se vyšetřuje a ostatky se dosud zkoumají. Mluvčí moskevské policie Jevgenij Gildějev nejprve oznámil, že mrtví byli nejspíše oběťmi represí ve 30. letech minulého století. Někteří měli totiž kulku v hlavě a poblíž těl ležela rovněž pistole. Možná se tu mrtvých najde ještě víc, předpokládal mluvčí.
Ve 30. letech tehdejší Sovětský svaz prožíval vlnu politických vražd a čistek, jimiž si Stalin upevňoval moc. Zabíjení skutečných, domnělých či potenciálních odpůrců režimu vrcholilo v letech 1937-1938. Odhaduje se, že v "éře velkého teroru" bylo zatčeno 1,7 milionu lidí a nejméně 818 tisíc bylo zastřeleno.
Těla byla zakopána pod základy paláce Šeremeťjevových mezi Rudým náměstím a Lubjankou, smutně proslulým sídlem sovětské tajné policie KGB, kde političtí vězni bývali vyslýcháni a často i popravováni. V paláci samém sídlila vojenská správa, naproti přes ulici býval vojenský soud.
"To zřejmě bylo jedno z hlavních sídel justičního teroru v 30. a 40. letech, tehdy denně odsuzoval lidi na popravu," prohlásil v televizi historik Arsenij Roginskij.
Dnes večer však šéf vyšetřovatelů moskevské prokuratury Sergej Balučevskij sdělil, že na mrtvých nebyly nalezeny stopy násilné smrti a že dotyční mohli být po smrti už století i dvě. Poblíž těl se sice našla belgická pistole Browning vzor 1903, ale dosud není zřejmé, jak a zda vůbec s mrtvými souvisí. S dalšími závěry je prý třeba počkat na podrobnější vyšetření ostatků, které zabere čtyři až šest týdnů.
Ilustrační snímek: Centrum Moskvy
Foto: archiv
