Paradox k Ukrajině
Despota Lukašenko na koni. Minsk laboratoří míru
12.02.2015 18:15
Bělorusko bylo již dlouho některými označováno za "poslední diktaturu v Evropě". Pak vypukla válka na Ukrajině. A Bělorusko autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, které toužilo po uznání, se nečekaně stalo centrem stínové diplomacie a mírových jednání.
Běloruská metropole Minsk se loni v září stala dějištěm prvních mírových iniciativ k Ukrajině, které skončily podpisem příměří. Ale mírová dohoda "narozená jako mrtvé dítě" nepřivodila konec násilí. Od té doby se konalo několik kol jednání, včetně toho v úterý mezi emisary z Ruska, Ukrajiny a ze strany proruských separatistů pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
A ve středu hostil Minsk summit ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinské hlavy státu Petra Porošenka, šéfa francouzského státu Françoise Hollandea a německé kancléřky Angely Merkelové, a to po deseti měsících konfliktu, který si vyžádal více než 5500 životů a způsobil nejhorší diplomatickou krizi mezi Ruskem a Západem od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
"Minsk se stal hlavním městem míru", shrnul situaci ruský politický analytik Konstantin Kalačov, podle kterého paradoxně Lukašenko přispěl k "stabilitě" Evropy.
Stala se z Minsku nová Jalta? Evropští lídři pochopili, že na summitu v Minsku "je možná poslední šance na dosažení dohody o míru" na Ukrajině, řekl běloruský politolog Andrej Fjodorov.
Abychom si připomněli, kdy naposledy přijela nějaká evropská hlava státu či vlády EU, musíme se zeptat běloruského historika Ihara Kuzňacava. Poslední nejvyšší německý představitel na návštěvě Běloruska byl Adolf Hitler před 76 lety, zatímco poslední francouzský prezident, který zavítal do země, byl Georges Pompidou, jenž přijel v roce 1973 na jednání s generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Leonidem Brežněvem.
Důvod? Izolace z Běloruska v posledních 20 letech. Lukašenko, který byl zvolen prezidentem v roce 1994 a který si nechal o rok později rozšířit pravomoci referendem, se Evropané začali stranit. A Bělorusko přišlo o místo pozorovatele v Radě Evropy.
Minsk byl pak několikrát zasažen sankcemi Evropské unie, která Lukašenkův režim obviňuje z potlačování opozice.
EU odsoudila "neúnosnou situaci", pokud jde o dodržování lidských práv, která se podle Bruselu zhoršila po prezidentských volbách v prosinci 2010, během nichž Lukašenko byl znovu zvolen s více než 80 procenty hlasů a které provázelo zatýkání řady politických protivníků.
Podle Fjodorova nucené setkání Hollandea a Merkelové s Lukašenkem směrovalo k tomu, aby ho běloruské státní sdělovací prostředky využily k zlepšení obrazu prezidenta před veřejností.
"Je problém, že evropští lídři jsou nuceni jet do země, která čelí sankcím kvůli problémům v oblasti lidských práv, politických vězňů a nedemokratických voleb," řekl bývalý liberální poslanec a politolog Aljaksandr Dobrovolskyj. Ale ve srovnání s válkou na Ukrajině, se běloruské problémy staly druhotnými, dodává.
"Nelze srovnávat problémy Běloruska s tím, co se nyní děje na Ukrajině," dodává disident Anatol Ljabedzka, který strávil 108 dnů v běloruském vězení poté, co se podílel na protestech proti znovuzvolení Lukašenka v roce 2010.
Nadšený z Merkelové
Sám Lukašenko je spokojen s výsledky summitu. Silný dojem na něj učinila zejména německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se setkal vůbec poprvé. Summitu bude chtít Lukašenko podle pozorovatelů využít k posílení své popularity před listopadovými prezidentskými volbami a k urovnání vztahů s Evropskou unií.
"Lukašenko a jeho státní média z těchto obrázků vyždímají maximum: despota nejednou v roli zprostředkovatele míru," napsal německý server SpiegelOnline.
Ze světových státníků, které uvítal v ohromujícím Paláci nezávislosti, na Lukašenka viditelně zapůsobila Merkelová, které na uvítanou předal kytici bílých tulipánů. "Díky její aktivitě se podařilo dosáhnout shody," prohlásil prezident země, vůči níž Evropská unie stále uplatňuje sankce a samotný Lukašenko je v EU od roku 2006 persona non grata. "Teď jde ale o to, ujednání o ukončení války důstojně uvést do praxe," upozornil Lukašenko.
Merkelová podle něj byla velmi "pozorná". "Zcela v popředí je u ní lidskost, pak je vše ostatní," řekl Lukašenko. "Hovoří úžasně oslňující ruštinou," pochválil německou kancléřku, která kdysi vyhrávala školní olympiády v ruštině.
Podle běloruské agentury BelTA Lukašenko ocenil všechny účastníky minského summitu. "Odvedli skvělou práci. Přežili tento maraton," řekl po jednání. S Merkelovou prý Lukašenko hovořil rovněž o květnovém summitu EU k východnímu partnerství v Rize. Rozhodnutí o jeho účasti na schůzce ale ještě nepadlo. "Je to samozřejmě ještě daleko," poznamenal prezident, který je v čele Běloruska od roku 1994 a v listopadu se hodlá zúčastnit dalších prezidentských voleb.
Summit o ukrajinské krizi se odehrál ve velkolepém mramorovém Paláci nezávislosti, jenž v sobě skrývá několik konferenčních místností s koberci a křišťálovými lustry. Se svými 17 tisíci čtverečními metry plochy ve třech etážích připomíná obří palác mohutnou odletovou halu letiště.
Portál EUObserver také připomíná, že Lukašenkovy vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zchladly poté, co běloruský prezident odmítl uznat ruskou anexi Krymu a rovněž se odmítl připojit k ruskému embargu na dovoz potravin z EU.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.