V témže roce, kdy byl do kosmu vypuštěn sputnik, zrodila se jiná ikona sovětské éry, která byla možná pro celé generace mladých Rusů významnější: veliký obchodní dům s hračkami pojmenovaný Dětskij mir (Dětský svět). V úterý, o půl století později, mohutná budova proti Lubjance, proslulému sídlu tajné policie KGB (a posléze FSB) zavřela své brány kvůli rozsáhlé renovaci.
Obchodní dům se žlutým obkladem nedaleko Kremlu byl pro sovětské děti místem snů a tužeb a klíčových zdrojem pro rodiče pátrající po narozeninových dárcích, školních potřebách a oblečení. Dostalo se tu všechno - od baletních střevíčků po teplé kabátky z ovčí vlny.
"Byl to pro nás celý svět," vzpomíná devětačtyřicetiletá Lada Mošarovová, která zavítala v pondělí do Dětského světa spolu se synem a neteří, vyzbrojena videokamerou. Chtěla dát emocionální sbohem obchodu, který býval za jejího dětství jedním z jejích oblíbených míst. Přihlížela, jak se děti bezplatně vozí na poschoďovém kolotoči, který stojí uprostřed hlavní haly s mramorovými sloupy.
Majitel a developer slíbil, že až bude obchodní dům přestavěn v "moderní obchodní a zábavní komplex" se skleněnou kupolí, multikinem, podzemními garážemi a restaurací, kolotoč se do jeho prostor vrátí. Projekt v přepočtu za tři miliardy korun, který by měl být dokončen do tří let, rozšíří maloobchodní plochu a přinese další naléhavě potřebná vylepšení milované budovy, která už zažila lepší časy.
"Obchodní dům zastaral nejen morálně, ale i fyzicky," prohlásil u příležitosti uzavírání budovy prezident developerské sekce hlavního akcionáře Dětského světa, ruského konglomerátu OAO AFK Sistema.
Kritici projektu však považují plány na likvidaci interiéru této výkladní skříně komunistické éry za směsici zištného motivu a nedostatku kulturní citlivosti, která je podle nich pro dnešní Rusko charakteristická.
Památkáři to označují za nejnovější krok na cestě neuvážené demolice a výstavby, jejichž vinou se Moskva mění v levnou kopii svého bývalého "já".
"Přijdeme o Dětský svět," míní ředitel moskevského Muzea architektury David Sarkisjan. "Bude to nejnovější moskevský padělek, tvářící se jako starobylá pamětihodnost."
Když se Sarkisjan v roce 1962 v 15 letech přestěhoval do Moskvy, udělal na něj "supermoderní interiér" obchodního domu s poniklovanými zábradlími, mramorovými stěnami a elegantními eskalátory velký dojem. "Připadal mi jako svět budoucnosti," říká.
Někteří Rusové rozsáhlou přestavbu Dětského světa vítají. Ale mnozí architekti, památkáři i prostí Moskvané se obávají, že se tato pamětihodnost změní jen v další nákupní centrum podobající se desítkám obchodních komplexů, které na pozadí pozoruhodného ekonomického rozvoje vyrostly po celé Moskvě i v jejím okolí jako houby po dešti.
"Všechno by nemělo být přestavováno," míní Mošarovová, která sdílí obavy památkářů, že kulturní dědictví Moskvy je devastováno. "Bez minulosti není přítomnosti a bez přítomnosti není budoucnosti," dodává.
Podle Sarkisjana ruský zákon o architektonických památkách oslabila změna umožňující, aby byly chráněny jen některé části budovy. Znamená to, že může být renovována, nikoli však stržena nebo od základů přebudována, zatímco ostatní části mohou být zbourány.
V případě Dětského světa je chráněn jenom exteriér.
"Fasáda zůstane, ale to je málo," stěžuje si Sarkisjan, který budovu přirovnává ke kůzleti, které v staré ruské říkance zhltne vlk. "Nezůstane nic než růžky a kopýtka," říká.
Foto: AP
