Ruský plynárenský gigant Gazprom dnes oznámil snížení dodávek Ukrajině, pokud Kyjev nesplatí svůj dluh ve výši 1,3 miliardy dolarů. Svou pohrůžkou se ruský monopol podle některých analytiků snaží ovlivnit formování povolební koalice.
Gazprom, největší světový producent plynu, svými dodávkami přes Ukrajinu a Bělorusko pokrývá celou čtvrtinu evropské spotřeby této suroviny.
Spory Gazpromu a Ukrajiny o cenu plynu již v lednu loňského roku vedly ke snížení objemu dodávek do západní Evropy až o 20 procent. Událost jen dále zvýšila obavy zemí Evropské unie o jejich energetickou bezpečnost a vyvolala otazník nad tím, zda se má EU do budoucnosti spoléhat na ruské dodávky plynu.
Gazprom v dnešní zprávě své evropské partnery upozornil na možné problémy v souvislosti s dodávkami plynu na Ukrajinu. Zavázal se ale zároveň dodržet nasmlouvané dodávky do EU. Evropská komise reagovala výzvou, aby obě strany vzájemné spory co nejrychleji vyřešily.
K dnešnímu prohlášení plynárenského obra došlo jen dva dny po ukrajinských parlamentních volbách, které zatím nemají jasného vítěze. Očekávají se proto vleklá jednání o vytvoření životaschopné vládní koalice. Podle některých analytiků takto Gazprom nepřímo vyjádřil svou podporou proruskému premiérovi Viktoru Janukovyčovi. Ukrajinské vztahy s Moskvou se totiž rapidně zhoršily v roce 2005, kdy v čele země stanula jeho nynější rivalka Julije Tymošenková.
Podle Alexeje Makarkina, zástupce ředitele moskevského Centra politických technologií, vysílá Gazprom Tymošenkové varování, že svými surovinovými zdroji může na Ukrajinu vyvíjet tlak. Gazprom ale politické motivy svého rozhodnutí popřel. Profitovat z něj podle jeho mluvčího mohou oba tábory.
Gazprom v současnosti prodává Ukrajině plyn za 130 dolarů za tisíc kubických metrů, což je zhruba poloviční cena oproti té, kterou platí západní Evropa. Ceny pro rok 2008 ještě nejsou stanoveny a očekávají se o nich obtížná jednání.
Odborníci kritizují současného zprostředkovatele obchodu s plynem mezi Ukrajinou a 
Ruskem, společnost RosUkrEnergo, kvůli její nejasné vlastnické struktuře. Tymošenková na dnešní tiskové konferenci uvedla, že by ráda všechny prostředníky z obchodu odstranila, pokud se stane premiérkou. Podle ní by tak už nedocházelo k přerušení dodávek.
Ukrajina měla během posledního desetiletí problémy s placením dodávek plynu již několikrát, dnešní zmínka o novém ukrajinském dluhu ale přichází po několikaměsíčním klidu.
Problémy s placením řešilo letos v létě také Bělorusko. Obě tranzitní země si stěžují, že Gazprom jim zdvojnásobil ceny plynu. Moskva odmítá obvinění, že využívá dodávky plynu k tyranizování svých sousedů. Loňské zvýšení cen pro Bělorusko, Gruzii a Ukrajinu zdůvodňuje tím, že pouze skončily dotované ceny ze sovětských dob (viz TÝDEN 2/06 a 3/07).
Na fotografiích: (1) Plynovod Jamal - Evropa, nedatováno, (2) Ukrajinský premiér Viktor Janukovyč na pondělním sjezdu svých stoupenců v Kyjevě, (3) Vůdkyně ukrajinské opozice Julije Tymošenková na dnešní tiskové konferenci v Kyjevě.
Foto: AP
