Moskvou se šíří nová móda: běžné garáže, postavené vesměs svépomocí a spojenými silami družstevníků-motoristů za sovětských dob, se prodávají, předělávají a pronajímají jako bydlení. Přinejmenším podle populárního listu Komsomolskaja pravda. Ceny jiného bydlení v metropoli jsou tak závratné, že na překážku jaksi není ani skutečnost, že bydlení v garáži zákony samozřejmě nedovolují a hrozí přísnými tresty.
Už loni čtenáře ruského internetu zaujal příběh blogera, píšícího pod číselnou přezdívkou 919919919, jak si v astronomicky drahé metropoli opatřil domeček za pouhopouhých 300 tisíc rublů (asi 165 tisíc korun), aby ušetřil na podnájmech či dojíždění.
Celé tajemství tkvělo v koupi plechové garáže, stojící "deset minut od metra a deset kilometrů od Kremlu". Rozebral ji a nahradil dvěma na sobě postavenými kontejnery, které "potichu" přizpůsobil k "docela útulnému" bydlení - a ještě k tomu bez otravných sousedů. Za pět let prý ušetřil na bydlení takovou částku, že spolu s úsporami a prodejem původního bydliště mimo metropoli se zmohl na skutečný moskevský byt - a "garáž" mezitím se ziskem prodal.
Utržená suma by však nestačila ani k pokrytí jediného měsíčního nájmu na opačné straně moskevského bydlení. V nejluxusnějším segmentu se měsíční pronájmy apartmánů běžně počítají ve statisících.
Zakrátko se "garážové bydlení" stalo hotovým trendem i opravdovým byznysem, tvrdí deník. V inzerátech se cena garáže předělané do podoby dvoupokojového bytu se zavedenou elektřinou a vodou šplhá v přepočtu na koruny k milionové hranici. Anebo si ji lze také pronajmout, prý od ekvivalentu osm až jedenáct tisíc korun měsíčně, k čemuž je nutno připočíst poplatky za elektřinu a "všimné" pro hlídače, aby místo všímavosti přivřel oči.
Z někdejších garáží tak postupně mizí pokoutní servisy a dílny, zatímco noví nájemníci tvoří pestrou směsku od začínajících umělců přes obyvatele ruských regionů znavené dojížděním až po středoasijské přistěhovalce. Nakonec obydlené garáže nevycházejí o moc levněji než běžné podnájmy, ale v těch prý není tak veselo.
A šéfové garážových družstev tvrdí, že už žádnou volnou garáž dávno nemají, zato dlouhé seznamy čekatelů.
Drobnou vadu snad představuje skutečnost, že bydlet v garáži jaksi zákony nedovolují, a tak je pro případ kontroly záhodno mít připravenou i nějakou alespoň trošku věrohodnou historku. Třeba o tak náročné opravě auta, že bylo lepší v garáži rovnou i přespat - a to se oprava už vleče pěkných pár měsíců. Pronajímateli však může podle právníků hrozit vysoká pokuta a až roční pobyt za mřížemi.
