Ukrajinský parlament v úterý schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území na východě země a odhlasoval i jejich seznam. Platnost zákona o samosprávě nově podmínil konáním komunálních voleb. Poslanci rovněž přijali usnesení, v němž samozvané lidové republiky v Donbasu označili za "dočasně okupovaná území". V rezoluci vyzvali OSN a Evropskou unii, aby na východ Ukrajiny vyslaly mírové mise. Úprava zákona o samosprávě vyvolala prakticky okamžitě tvrdou kritiku povstalců.
Zákon o zvláštním statusu povstaleckých území schválili poslanci už loni v září. Nynější novela pozastavuje platnost několika klíčových článků do doby, než budou na východě Ukrajiny uspořádány nové, mimořádné komunální volby. Své vlastní místní volby povstalci uspořádali už loni v listopadu, Kyjev je ale neuznal.
Mimořádné místní volby se podle novely musejí uskutečnit pod bedlivým dohledem mezinárodních pozorovatelů. V době jejich konání se na východě země nesmějí nacházet "žádné nezákonné skupiny ani jejich bojová technika, žádní ozbrojenci ani žoldnéři".
Za "krok, po němž už není možné vrátit se k minským dohodám," označil novelu zmocněnec doněckých vzbouřenců Denis Pušilin. "Minské dohody s žádnou novelou zákona o zvláštním správním režimu nepočítají. Zákon tak pozbyl životaschopnosti," konstatoval. Dodal, že nové znění zákona doněčtí separatisté neuznají, protože je "právně nesmyslné a politicky nicotné".
Doněcká lidová republika podle Pušilina včas Kyjev varovala před podobnými kroky, ale ukrajinská vláda se "rozhodla jít svou cestou". Odmítavý postoj k novele mají údajně i vzbouřenci ze sousedního Luhansku.
K novele zákona se v úterý bezprostředně před jejím schválením vyslovil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který řekl, že novela je "prudkým ústupem od minských dohod", protože žádá volby provedené fakticky bez účasti nynějších vedoucích představitelů lidových republik. Moskva vyzve Paříž a Berlín, aby Ukrajinu přiměly k bezpodmínečnému plnění minských dohod, řekl Lavrov.
Ukrajinští poslanci rovněž schválili seznam povstaleckých zón, na které se zvláštní samosprávní režim bude vztahovat. Vypracování tohoto seznamu ukládá Kyjevu minská dohoda o příměří schválená v polovině února. Dokument podle agentury Unian vymezuje vzbouřenecké oblasti na východě rusko-ukrajinskou hranicí, na jihu pobřežím Azovského moře a v ostatních zónách linií palebného dotyku, jak byla dojednána v Minsku v září loňského roku.
Podle ukrajinských médií debatu v parlamentu provázela bouřlivá diskuse, schůze byla několikrát přerušena a o výsledku hlasování nakonec rozhodla až dohoda lídrů poslaneckých frakcí. Oponenti nového správního režimu, mezi nimi například vůdkyně strany Vlast Julija Tymošenková, argumentovali tvrzením, že zákon fakticky posouvá rusko-ukrajinskou hranici hluboko do ukrajinského území.
Ve zvláštním usnesení poslanci vyhlásili povstalecké oblasti za "dočasně okupovaná území". Jejich rozsah je identický s výčtem oblastí s přiznaným zvláštním správním režimem. Rezoluce má podle ukrajinských novinářů zdůraznit svrchovanost a nedělitelnost ukrajinského území. Pro usnesení hlasovalo 280 z 333 přítomných poslanců. I ostatní schválené dokumenty byly odhlasovány poměrně velkou většinou hlasů.
Poslanci v závěru schůze podpořili výzvu adresovanou OSN a Evropské unii k vyslání mírové mise do Doněcké a Luhanské oblasti. "Operaci na podporu míru a bezpečnosti" poslancům doporučil ke schválení prezident Petro Porošenko. Mírotvorci mají být podle Kyjeva rozmístěni na palebné linii fronty a zároveň i v úsecích rusko-ukrajinské hranice, které Ukrajina nekontroluje.
Vyslání mírových sil OSN označují mnozí ukrajinští analytici za nepravděpodobné, protože proti takovému kroku se staví Rusko, jež má v Radě bezpečnosti OSN právo veta. K vyslání policejní mise na Donbas se zdrženlivě staví i Brusel.
